Road House

(25/2024) / Docela netradične si tu struhnem dvoj-recenziu, keďže včera sa mi podarilo pozrieť si aj Road House z 1989. Výsledok je vcelku prekvapivý a nový remake z toho veru nevychádza nijak oslnivo. A ešte zaujímavejšie je, že teraz viem dokonca ešte viac tu klasiku oceniť. Jasné, chvíľu mi trvalo kým som si zvykol na ten oldschool štýl, ale po priamke cringe-guilty pleasure-pure pleasure sa tomu nakonec fakt nedalo odolať. A vlastne až po pozretí Road House 2024 mi to doklaplo, ono to malo aj super postavy a príbeh. Remake s Gyllenhaalom, čo inak je slušná voľba, je (chce byť) síce po každej stránke cool, ale je to prázdnučký, plochý film v ktorom ma prebral snáď len Conor McGregor. A je to pritom dlhší film. A navyše, chýba tu Jakeovi parťák, aj keď Swayze dostal Sama Elliotta, čomu sa snáď konkurovať nedá. Bol to vcelku zaujímavý 'experiment' takto porovnať dva námetom podobné filmy s odstupom 35 rokov. (9/10) (24.03.2024)

Vždycky, když se přiblíží výročí Patrickovi smrti, popadne mě nějaká nostalgie a stesk po těch mandlových očích, a tak jsem si pustila tenhle ne úplně náročný snímek o proslulém barovém vyhazovači, který se nechá najmout do nového místa, které slávu má už tak nějak pomalu za sebou. A Dalton má oči všude. A co teprve jeho kamarád, trošku životem ošoupaný Sam Elliott, že kterého charisma kape ne po kapkách, ale rovnou po polévkových lžících. Mladá lékařka, Kelly Lynch, to byla ještě pěkná holka, dnes je spíš něco jako namakaný zchrtlý tranvestita. Filmu nechyběla ani akce, ani humor, takže vzpomínka jako vyšitá. (18.09.2016)

. Sice vše bylo anoncováno větou ,,myslel jsem, že jste větší", ale nijak mi to nepomohlo. Patrick mě jako ,,bijec" s východní filozofií nijak neuchvátil. Film sám o sobě neměl drive, vše bylo průhledné a přesně nalajnované tak jak to v Béčkových filmech je. Boj dobra proti zlu s milostnou zápletkou (nic proti, ale viděla jsem lepší). Ovšem figurku a prdelku měl k sežrání, za ní a hudbu ty dvě hvězdy. (18.11.2013)

V paměti mi to uvízlo jako povedený akční nářez. Paměť je, jak se zdá, poněkud ošidná. Prostá béčková historka, několik hospodských rvaček, poněkud toporný všeuměl Swayze a úsměvné potřásání osmdesátkově načesanými hřívami. Nostalgicky mě to pobavilo a uvolněný ranař Sam Elliott neměl chybu, laťku v základní výšce průměru to však překonat nedokázalo. (14.03.2012)

Osmdesátkovej akčňáček, to je něco, na co slyším. Jen ten bez emocí fungující Patrick Swayze, co se tu realizuje jak Chuck Norris před jeho největší slávou, je něco, přes co jsem se úplně nedokázal přenést. Je to akční klasika, všichni tu dostávají hrozně po držce a za hodinu jsou jak jurové připravení na další fight. (23.06.2021)