Napoleon Dynamit

Je to hodně "weird" komedie, s dost černým, zlomyslným humorem. Hrdina je opravdu divný, lehce asociální. A jeho bratr je taky trochu divnej. Svým způsobem je to taková poezie trapnosti...... Ale mně se to líbilo. Nejradši mám nablblého instruktora bojových umění: "Co myslíte, bude se někdo smát chlapovi, kterej má takovýdle kalhoty s americkou vlajkou? Nebude. A vo tom to je. Nějaký dobrovolník na předvedení obrany?" (31.07.2007)

Dynamitovské postavičky sú magické a nezabudnuteľné a nepochybujem že najmä vďaka nim sa film stal kultom, Hessovci ich majú nepochybne radi, akurát akoby nie až tak - niekedy sa im vysmievajú skôr zákerne než láskavo, nechávajú hercov prehrávať do nie-uveriteľných karikatúr. S tým prirovnávaním k Formanovi by som bol opatrný, tu absentuje jeho jemnocit, Napoleon je predsalen viac americký, viac okatý. (10.07.2018)

No vzhledem k tomu, že je to komedie, předpokládala jsem, že se budu smát. Stalo se tak dvakrát - když jsem viděla úžasný futuristický design stroje času a jeho palivo, podruhé při Napoleonově tanečním vystoupení. I když se mi to ve své podstatě líbilo, bylo to takové milé, Napoleon byl správný podivín (jeho bratr a strýc však byli v tomhle ohledu na mnohem vyšší úrovni...), musím dodat, že jsem čekala jsem víc. Možná jsem jen nebyla ve správném rozpoložení mysli, takže tomu ještě někdy v budoucnu dám šanci... (02.03.2007)

Alternativní odnož americké komedie ráda staví do středu dění podivíny. Tahle vsadila na zaječího muže Jona Hedera (ano, narážka na jeho tesáky) a výběr to byl profesionální. Heder zvládá roli s jeho obvyklou přirozeností, téměř bych mu věřila, že je lehce podivný i v reálu. Pokud máte rádi takové ty filmy, kde se toho moc neděje a přesto je stále na co koukat, mohu doporučit. Už od titulků vám bude také jasné, že film sám sebe nebere úplně vážně, je to prostě jenom takový "úlet". Člověk se pobaví a připadá si najednou, že na tom třeba není sám až zas tak špatně. (21.05.2014)

"Aj tak už nechcem byť prezidentom..." Hlavný hrdina je školou povinný mulo, do ktorého sa každý naváža a všetkým je iba na posmech. Po čase prichádza nový spolužiak s najtypickejším mexickým menom, aké vás napadne - Pedro Sanchez. Pedro je minimálne rovnaký mulo ako Napoleon, takže túto dvojku je radosť sledovať. Navyše je tu ešte Napoleonov brat a strýko, ktorý tiež veľa rozumu nepobrali, takže bude veselo. Režisér netlačí humorom na pílu, pôsobí tak nejak nenútene a prirodzene. Ak ste mali podobný výkvet za spolužiakov, tak presne viete o čom je reč. Túto dvojku stačí sledovať iba pri obyčajnej chôdzi, alebo strohých dialógoch a to už samo o sebe stačí na úsmev. Salvy smiechu nehrozia, ale každá podarená hláška je bonusom navyše. Oproti dnešným tínedžerovským komédiám pôsobí Napoleon Dynamit podstatne prirodzenejšie a mne je tento pohľad na školské časy rozhodne bližší. 80%. (26.10.2014)