Harry Potter a vězeň z Azkabanu

Znovu se budu opakovat. Já vím, že jako obyčejný mudla do toho nemám co kecat, ale vyhoďte už pro boha toho Radcliffa. I když mírné náznaky zlepšení tady jsou, pořád je zejména v detailech velmi prkenný a nepřesvědčivý, třeba jeho hraní pláče, to je tragédie sama o sobě. Jeho herecká mizérie navíc vynikne ve srovnání třebas s takovou talentovanou Emmou Watson. A teď k tomu lepšímu. Nezařadím se mezi ostatní se zde tak profláklým názorem, jaká je Columbus nula (zas tak hrozně bych ho neviděl, prostě poctivý řemeslník) a jak je naopak Cuarón úžasný. Zkrátka jsou to dvě odlišná pojetí, nic víc. Cuarón brnká na temnější strunu (i díky víc a víc houstnoucí předloze?), mozkomoři přinášejí potřebný lehký závan hororu a i díky nim můžou mít z některých scén malý děcka psotník (jen tak dál :o). Vrba mlátička je prďácká, Michael Gambon plnohodnotnou náhradou za Richarda Harrise, triky jsou fajn, vkodlak trapnej. Všechno. Vlastně ještě něco. Touha po Nimbusu 2000 mně už přešla. Teď prahnu po hypogryfovi, model Klofan. (15.01.2005)

Změna režiséra Harrymu Potterovi vyloženě prospěla. Je to napínavé od začátku do konce ( a to znám předlohu ), krásně drsné a tajuplné prostředí, výborný Gary Oldman jako moje nejoblíbenější postava Sirius Black a má to fakt spád, není tam chvilka oddychu a jediné nudné místo. Navíc ten úchvatný let na hypogrifovi, krásná scéna, jako bych letěla s Harrym. Jinak tenhle díl už přestává být pohádka, takže nechápu rodiče, co berou do kina ty malé děti . Chudinky asi pak hrůzou nespí. (30.09.2004)

Nalijme si čistého vína, Cuarón měl velkou oporou v předloze, která je nejchytřejší z celé série, ale je to borec, o tom žádná. Už na samém začátku se blýskne naprosto zběsilou jízdou Záchranným autobusem. S nástupem Mozkomorů přichází přesně ta tíživá a temná atmosféra plynoucí celou knihou, a kterou ještě podporuje strašák v podobě Siriuse Blacka a také mystické hodiny profesorky Trelawneyové. Možná ty úplně nejlepší nápady Rowlingové jsem však ještě nezmínil. Pobertův plánek, Prasinky a Chroptící chýše, jakožto pevné základy pro odpálení mytologické bomby a hlavně úžasné finále v podobě hrátek s časem. Nikdy jsem při čtení knihy nezažíval tak opojné pocity a Cuarónovi se je z velké části povedlo přenést i na plátno. Ale abych jen nechválil. Pro nečtenáře chybí některé důležité informace, scéna, kde Hermiona přehazuje Harryho, je úplně mimo a nemůžu si pomoct, pokud se někde měly natočit dva filmy, tak to mělo být v případě Vězně z Azkabanu, ty famózní nápady si zasloužily větší prostor. (28.08.2009)

Zatracovat Columbuse a dělat z Cuaróna boha tady nebudu už proto, že první polovina mi přijde jako tematicky naprosto přesné navázání na poetiku prvních dvou dílů a pár kamerových vychytávek či zoomy na na mrznoucí květinku (přestože jsou formálně naprosto perfektní) nijak zvlášť atmosféru nezmění. Pro nezaujatého diváka sice prospějí, ale pro mě, jako pro skalního fanouška knižních předloh, jsou jen nepatrnou ozdobou. Zlom přichází ve chvíli, kdy se Harry s Hermionou dostanou k Vrbě mlátičce a nastává neskutečný masakr, kde fascinující herecká etuda trojice Thewlis-Oldman-Rickman je tím nejmenším. A vrchol samozřejmě v dlouho trvajícím finále s časovými hrátkami a všemi bytostmi, které jen mohou diváka vyděsit. Jediná výtka tak míří k velké scenáristické díře: vysvětlení toho, kdo jsou Pobertové, by asi pomohlo. Přesto jsem třetí díl viděl asi nejčastěji a snad i chápu jeho pozici nejoblíbenějšího dílu. Já mám ale o chlup raději Yatesovy kousky. (24.02.2007)

Musím tedy říct - výborně. Člověk si neoddychne ani na vteřinu. Pořád se něco děje a ani mě nenapadla myšlenka: "už aby film skončil", což se od počinů, které poslední dobou sleduji, velice odlišuje. Po prvním zhlédnutí působí dílo, obzvláště díky experimentování s časem, ohromně promyšleně a působivě a vše dává dojem, že všechno přesně zapadá. Nad kritikou ohledně nekvalitních triků si můžu akorát pomyslet něco o rozmazlenosti a povrchnosti většiny diváků. Copak je něco takového nějakým důležitým kritériem kvality snímku? Dále rovněž nemůžu opomenout kvalitu herců. Ne až tak jejich hereckého umění, jakožto jejich visáže. Téměř všichni jsou dle tohoto ohledu těmi nejcharakterističtějšími postavami, jaké vůbec mohou být u filmů k vidění. Dále jsem potěšen i složitostí děje, kterou jsem u tohoto typu filmu nečekal a obzvláště u lidí, kteří knihu zatím nečetli, jako třeba já, je docela zábavné nebýt si až tak jistý tím, co se děje na plátně (obrazovce). Určitě ale není děj nějak nepochopitelný, to rozhodně ne. Otázka je, jestli mi tedy něco vůbec vadilo? Ano, jsou tu pořád náznaky určité dětinskosti, která snímek trošku degraduje. Ale což, filmy o Harrym Potterovi mají být pro všechny. A taky jsou. (01.01.2006)