Kulečníkoví blázni

Na prvý pohľad celkom pohodový film o parte hráčov gulečníku, z ktorých ten najnadanejší využíva svoje schopnosti, aby obral v zapadlých kluboch o prachy menej schopných hráčov. Behom filmu sa jeho situácia samozrejme skomplikuje a vo finále bude musieť hrať o všetko. Štandardný hráčsky koncept. Namiesto gulečníku si dosaďte karty, kolky, piškvorky, čokoľvek. Film do tohto konceptu nič nové neprináša, ale našťastie ho podáva celkom funkčne. Hlavným problémom je herecké obsadenie. Hlavný hrdina vyzerá ako kópia Bena Afflecka, ale Phillip Glasser nemá ani jeho herecký talent ani charizmu. A to platí o celej jeho parte, takže som nemal príliš veľkú chuť im fandiť. To jak tá nevýrazná parta ťahá neustále film do priemeru dobre vidno v scénach v ktorých sa raz za čas objaví nejaká väčšia hviezda a napätie hneď hustne a vy sa zrazu neviete dočkať, čo bude ďalej. Walken ako bohatý dôchodca, ktorý rád podporí hlavného hrdinu, Palminteri ako zmrd v pozadí, Schroder ako hlavný súper atď. Ale to sú len krátke momenty v tomto celkovo priemernom filme. 5/10. (02.06.2020)

Kulečník mám rád, a také je to jeden z důvodů proč jsem na tenhle film vůbec koukal, jináč by mě to ani nenapadlo, protože jinak by to byl šedivý průměr průměrů, co se příběhu týče. Tady je ale nádherně vidět, že do použité, tisíckrát zmixované kostry příběhu se stále dá co inovovat a stále je co přidávat, tak originálně, že z toho vyplyne nakonec film, který nezaujme svým příběhem, čímž by měl, ale hlavně tím, oč v samotném příběhu jde, a to je kulečník, klasický kulečník, a pohled na lidi, kteří to švihají jedna báseň. Přiznám se, že jsem se na film těšil ze zájmu, že bych se třeba i trošičku přiučil :) Nepřiučil, čuměl jsem s votevřenou pusou a němý zíral na ty kousky, co tam předváděli. Hodně to pak film samotný zvedá, protože tohle je občas napínavější, než kdejaká akční scéna. Pomalu se ale odbéřu od pole profesionálů a vrátím se k tomu svému zaflusanému baru, ve kterém stojí ten mohutný, křivý, špinavý a děravý stůl, a rozložím koule na stůl, protože jen tak zapomenu na to, co jsem právě viděl, a budu se oddávat radosti, kterou mi tenhle film zkazil, protože mi ukázal něco, kam nikdy nezajdu, a ono je to možná lepší, protože pak by mě mohli potkat takové patálie jako hlavního hrdinu zde v tomto filmu. (01.04.2009)

Nic moc jsem od toho nečekal a byl jsem velmi příjemně překvapen. Jelikož jsem dneska hodnotil i Newmanovu "barvu peněž" z podobného prostředí, neubránil jsem se drobnému srovnání. Možná se v kulečníkových bláznech nedá říct, že bychom sledovali kdo ví jaké herecké výkony a není tam tak žádný charakter, který by vyloženě dílko táhnul (až mi dokonce přišlo, že některé scénky a rozhovory mladšího bratra s kamarády si tvůrci klidně mohli ušetřit, na druhou stranu to bylo zajímavé zpestření v podobě komediálních okamžiků snímku - především hláška o plavání se silikony u závěrečných titulků), rozhodně ale nechybí určitá dávka napětí a hlavně nehrozí nějaké delší okamžiky, kdy bychom snad měli mít tendence netrpělivě pohlédnout na hodinky - příběh hezky šlape, záběry ze samotných her jsou fajn. Hvězdičku navíc z prvotních tří si zasloužilo vkusné jazzové hudební podkreslení - samozřejmostí pak bylo pořádné hrábnutí do zkreslených kytar, došlo-li na herní lámání chleba po malinko klišovitém monologu o lví suverenitě herce Christophera Walkena, kterému mimochodem malinká rolička, kterou dostal, sedla jako ulitá. (31.03.2009)

Herecké obsadenie slušné, hlavne čo sa týka vedľajších postáv, no to filmové spracovanie jedna veľká katastrofa. Miestami som mal dojem, že pozerám na nezáživnú inscenáciu. Dejová linka tiež nenadchla - príšerná nuda. Jediné výraznejšie pozitívum vidím naozaj iba v tom gulečníku. Podpriemer. 40/100 (26.08.2018)

Také jsem kdysi honil koule po stole, ale pak jsem zjistil, že mé tágo a dvě koule je lepší využít k sexu na kulečníkovém stole. S kulečníkem to sice nemá mnoho společného, když do díry padalo výhradně tágo, ale zase mi to šlo lépe než křídování, bržděný strk či buzar. Co se týká filmu, tak ten je vcelku pohodový, ale hrozně ho sráží předvídatelnost děje. I průmerně bystrý divák, tedy já, se totiž bez většího snažení orientuje v ději přibližně o 15 minut dopředu, takže to podstatné představuje několik bravurních šťouchů, pár kulečníkových podvůdků a samozřejmě manažerská hádka mezi protřelým podvodníkem a kulečníkovým panicem lež dolarovým milionářem. Je to celé sice trošku neoriginální, ale kdo má rád podivné pohyby koulí po stole, tak si v tom své určitě najde. (18.09.2013)