Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Blanka Waleská, Stella Zázvorková, Vladimír Menšík, Josef Větrovec, Zdena Burdová, Karolina Slunéčková, František Hanus, Lubomír Kostelka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Inženýru Kalinovi (K. Höger) je už sedmdesát let, on ale stáří neuznává. Na začátku příběhu se vrací do rodného městečka, aby se tu setkal se svou první láskou Bětuškou Jarošovou (B. Waleská). Kdysi jí dal slib, že se pro ni vrátí, pak se ale jejich osudy rozešly. V městečku je už ale všechno dávno jiné a oni dva se také změnili. Po dobrodružném hledání se nakonec s Bětuškou setká, ale už jako se starou paní. Zopakují si svou někdejší mileneckou procházku, svezou se kočárem, posedí ve „své vinárně“ v lese… (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Výborná ukázka scenáristického a hereckého umění. V naprosto všedních příbězích se často ukrývá největší síla, a Jiří Hubač to věděl. Mimochodem je zajímavé, že k tématu "dominantní sestry" se Hubač vrátil ještě po pěti letech, kdy pro vinohradské divadlo (a především pro Jiřinu Bohdalovou) napsal Dům na nebesích. Sestra se opět jmenovala Klára, ale na rozdíl od vedlejší postavy, kterou v Lístku do památníku skvěle zahrála Stella Zázvorková, už byla postavou hlavní. ()
Donkichotský návrat o 47 let zpět aneb "sbírání drobků svého mládí" v podání Karla Högra. Shledání milenců a jejich užívání si okamžiku je poetické. I když retrospektivní flashbacky posun časem o půlstoletí moc nenavozují. Také postavy sestry (přes veškerou snahu Stelly Zázvorkové) a synovce příběh zbytečně rozmělňují. Zajímavý motiv stárnutí, ke kterému se Jiří Hubač vrátil v Babím létě. Osobně mám s Karlem Högrem raději Romea a Julii na konci listopadu. ()
Tato smutná hra na návrat je vlastně především variací na Romea a Julii na konci listopadu – ovšem v nových kulisách, tedy v jinak vychýleném prostředí a s jinak založenými závazky, které její původní smysl obměňují a rozšiřují. Höger je zde opět přesvědčivý; žel Waleská působí stále jen jako kamarádka osudové ženy než jako ta, za níž mělo smysl se vracet, neřku-li: na niž se dalo po všechny noci vzpomínat. Zázvorkové se trestuhodně dostalo jen málo prostoru na to, aby vyjádřila vážnost a tíhu osobního údělu: zatímco oba dávní milenci si uchovali alespoň iluzi svého věčného mládí, ona - bez vlastního přičinění - žádné mládí neměla, a tento nedostatek se jí nadto nyní vytýká jako charakterová vada. ()
Letní cerhenické kino. Myslel jsem, že půjde o zcela vážné melodrama, takže mě překvapilo, že Lístek do památníku je velice vtipný – teda místama, jak se říká v Big Lebowském. Film má trochu šrámkovskou atmosféru, nejen díky Písku, což jsem zjistil až zpětně, ale i díky motivu tajemného splavu, který chce najít Högerova postava a v jednu chvíli i jeho hystericky opatrovnická sestra uvalující na věci minulosti a lásky přísné embargo. Jako by to byl Šrámkův stříbrný vítr, závan mládí a nadějí… Herci jsou samozřejmě výborní, jen jsem musel myslet na to, že Karel Höger občas hovoří stejným „bodrým“ tónem, jakým namlouval kocoura Mikeše. ()
Nádherná televizní adaptace o v mládí ztracené a znovu nalezené životní lásce, s určitě skvělou hereckou příležitostí zejména pro trio hlavních herců. Trochju vyhrocený a nečekaný konec mi v tomto podání vůbec nevadil. Nikdy více a snad v žádném jiném filmu mi Stella Zázvorková nepila krev tak jako v tomto. Jiří Hubač a František Filip to byla záruka tehdejší dramatické televizní tvorby. Viz. např. další úspěšné televizní filmy "Nezralé maliny", "Ikarův pád" nebo "Tažní ptáci". ()
Galerie (61)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (7)
- Stella Zázvorková hraje sestru Karla Högera. Ve filmu říká, že jej hlídala od pěti let a že ho vodila do školy. V reálu byla Zázvorková o 13 let mladší než Höger. (Pedro72)
- Inscenace byla mezi diváky tak populární, že se hudební vydavatelství Supraphon rozhodlo vydat její záznam na gramofonové desce v roce 1978, bohužel ve zkrácené podobě z důvodu omezené možnosti delšího záznamu. (sator)
- Exteriéry filmu, vrátane hotela Otava, bašty, nádražia a námestíčka, sa natáčali v juhočeskom meste Písek. (J.J.1972)
Reklama