Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lisa Walkerová, mladá a velmi zaměstnaná manažerka bankovní firmy, právě uzavírá svůj první velký obchod, když dostane zprávu o smrti muže jménem Stanley a když ještě navíc objeví doma v akváriu mrtvou rybičku, rozpláče se. Druhý den dostane velkou kytici, ale marně pátrá po tom, kdo ji odeslal. Nakonec zjistí, že kytici poslal Lewis Farell, který pracuje v květinářství. Viděl ji den předtím plakat a tak ji chtěl potěšit. Mladý muž přiměje Lisu, aby s ním strávila den a ukáže jí svou velkou zahradu na střeše domu. Je jasné, že se do dívky zamiloval, protože její byt se plní květinami. Když se mu pokusí domluvit, vypráví jí o tom, jak mu zemřela žena při porodu a jak od té doby žil sám, až do chvíle, než ji spatřil. Stanou se milenci a tráví spolu šťastné chvíle. Jenže pak se blíží Vánoce a Lisa odmítá odjet s Lewisem k jeho rodičům. Stále se nemůže zbavit tísnivých vzpomínek na své neradostné dětství, které jako nalezenec prožila v náhradní rodině, jak zůstala sama s nevlastním otcem Stanleyem, který pil a zneužíval ji. Od té chvíle se bojí prožívat milostné či rodinné vztahy naplno. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

halogenka 

všechny recenze uživatele

Mezi ústředním párem je chemie asi jako mezi sourozenci (o obsazení hlavních rolí se patrně staral slepec) a v mnoha případech je vám při jejich sledování vyloženě nepříjemně trapně - z nějakého důvodu pořád divně hekají a pronášejí věty jako: "roznášeli jsme květiny, měla jsem klobouk..." a "nevěděla jsem, jestli budeš doma, jestli třeba nebudeš na procházce". O nějaké motivaci postav a logice jejich jednání už snad radši nebudeme mluvit vůbec... Nicméně pokud jste cynické poťouchlé hovada jako já a mé kamarádky, o zábavu je tím pádem postaráno. ()

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Jednou sem tu zmiňoval tu křehkou hranici, kdy se z romantických komedií stávají trapárny buď vtipné a nebo absolutně neromantické. Tak Postel plná růží je tou kýženou výjimkou. Ač se film vydává za romantickou komedii tíhne spíš k té romantice, což vůbec není na škodu. Umně zvolený herecký aparát v podobě Christiana Slatera, jemuž lze životní cestu jeho postavy skutečně uvěřit a roztomile nerozhodná a nervózní Mary Stuart Masterson pak ukazuje kam se láska může dostat, když jí v cestě stojí zaměstnání. Můj dojem z celého tohohle vyprávění je pak jasně ucelený. Jde o city, city s nimiž si tvůrci dobře pohrávají a nesnaží se o přespřílišnou kýčovitost, která by film pohřbila do extra velkýho hrobu, kde skočilo už několik stovek či tisíců podobných překýčovatělých filmů. Protože romantika jest mi blízká, kašlu na poměrnou jednoduchost a pomalost děje a dávám celkem slušný 3 hvězdičky. ()

Reklama

danliofer 

všechny recenze uživatele

Ke zpětnému hodnocení tohoto filmu se dostávám přes film Už tady nežijeme, k němuž napsal hudbu stejný autor, Michael Convertino, můj dnešní silvestrovský hudební objev. Hudba je často mocná čarodějka, což se v případě tohoto skladatele potvrdilo. Oběma filmům u mě určitě přidala v hodnocení na jedné hvězdičce, protože mě rozvibrovala tam, kde to jen ta správná hudba umí...:-) Happy New Year 2011! ()

5150 

všechny recenze uživatele

Christiana Slatera v romantických postavách vídám rád (mj. NEZKROTNÉ SRDCE) a navíc s Mary Stuart Masterson tvoří hezký pár, což je u tohoto žánru základní podmínka. Prvním ze dvou písničkových předělů je "Independent Love Song" od Scarlet a přestože jsem to viděl již podruhé, znovu mě to příjemně pobavilo. ()

Merkin 

všechny recenze uživatele

Napadá mě jen půvab, křehkost, krása, květiny, strach, bolest, slza, úsměv, vůně, objetí, zmatení, podzim a slunce...Snímek mě pokaždé dostane, ačkoliv chápu, že tady hraje velkou roli subjektivita, ale já tomu všemu dokonale věřím, Christian a Mary jsou skvělí, melancholie neskonalá a vše plyne...Pouštím si Postel plnou růží každý rok už několik let a pokaždé v ní objevím něco jiného, úžasná věc. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama