Vandiny trampoty

Myslel jsem na dvě hvězdičky, ale ty amatérské mdloby pana Kreuzmanna s tím "konec" mě dodělaly. Velice slabé, naivní, překomplikované až někdy k nepřehlednosti. Vlastně jsem se snad zasmál akorát Marvanovu vtipu s mrtvicí. Samozřejmě Jiří Dohnal, miláček tehdejších žen, ale jako herec absolutní nula. Ferbasovou jsem mohl jen litovat, že se k něčemu takovému propůjčila, ale takové převleky k ní občas v jejích rolích bývaly ušity. Neznám pochopitelně předlohu, asi by se dala těžko dnes obstarat, ale jak si někdo mohl něco takového vymyslet? (26.10.2016)

Herectví Ferbasové se mi hodně líbí, protože z ní ta veselost a energie jen tryská... Směju se jen ji vidím. Ale přeci jenom, považovat ji za krásku, ze které jsou všichni muži paf, mi přijde dost odvážné. Dvě scény neměly chybu - strážníci s plechovým odznakem "městská jatka" a ten věštčin brunet, který se během pár minut přebarvil na kaštanovo. (12.04.2013)

Na pozadí důmyslné záměny zámožné Čechoameričanky a chudé pražské úřednice s lehkostí a vtipem rozehraná převleková partie, které vévodí sympatická Věra Ferbasová. S trochou nadsázky lze tento skromný film přirovnat k známějším a bezpochyby zdařilejším crazy komediím, už proto, že nabízí sérii skvěle vypointovaných gagů v kanceláři, ve vile a na policejním komisařství. Tedy i vtipné momenty, záměny, omyly, intriky a akční podívanou. Tak proč ten odstup? (04.10.2008)

Předválečná Věra Ferbasova mě jako typově poněkud jednosměrná herečka nikdy moc nebrala, přesto mě její tehdejší lidově líbivé typy třeštidel nijak neuráží a neznechucují. A to platí i pro dvojroli v této crazy komedii se zřejmě největší hustotou záměn a omylů pokud jde o český film a možná nejen ten předválečný. Ztřeštěná podívaná plná intrik, popletených únosů, zmatených zatčení, útěků a záměn už sice z dnešního pohledu není zdaleka tak třeskutě vtipná a zábavná jako před více než sedmdesáti lety, přesto zůstává milou blbinkou, která staromilce neurazí. (27.02.2011)

Třetí setkání oblíbeného páru Věry Ferbasové a Jiřího Dohnala nyní zastínil, podobně jako v Uličnici, fakt, že oba z partnerů nezískali vyrovnaný prostor. Stejně, jako se Věrka soustředila na několikeré převleky dívenky usilující o svého letce, nyní se maximálně soustředila na opravdovou dvojroli. Pomineme-li, že dvoj a více role bývaly doménou Vlasty Buriana, po pouhých pár letech u filmu také Ferbasová dokázala zvládnout tento stěžejní úkol. Už nebylo nutné doplnit její komedii o scénku s převleky, aktuálně mohla na ploše celého filmu vytvořit dvě zcela odlišné postavy. Fenomén Čechoameričanů si samozřejmě zaslouží také širší pojednání, ale ke každému filmu to chce střídmého ukrajování, jinak by to bylo pro ČSFD plýtvání ;) (18.02.2009)