Ong-bak

Bojovný gymnasta předváděl neuvěřitelné kousky, honička v rikšách jistě byla originální (i když ne moc zajímavá) a to jsou veškeré klady tohoto filmu. Neustále ze všech úhlů opakované kousky hlavního hrdiny (Liga mistrů není moc dobrá inspirace pro film) mě vyrušovaly z projekce. Ono je to nakonec jedno, protože ve filmu skutečně nešlo o nic jiného, než ukopnout někomu jinému kolenem hlavu. (10.03.2009)

Tak jsem si řekl, co takhle zkusit filmy s Tony Jaa. Byl jsem zvědavý jaké má bojové dovednosti a sakra ! Spadla mi čelist, Tony Jaa je neskutečný borec a ovládá opravdu perfektně své bojové umění. Celkově je to tak pro mě trochu změna pozorovat jako celek tento Thajský film. Je to trochu jiný typ filmu než jsem zvyklý, ale jak říkám, chce to taky změnu než furt ty americký akčnáky. Celkově příběh není nějak úchvatný, ale drží si svoji pozornost. Úvod je celkem zajímavý, ve věřící vesnici ukradnou posvýtnou hlavu a Tony Jaa jako jejich hrdina a jediný z vesnice, který ovládá tak dokonale bojové umění jim slíbí, že hlavu najde. No, pak se to trochu táhne, první 1/3 filmu se celkem vleče, ale pak už se to rozjede a to myslím nejen soubojově, ale tak i řetězení postav, dokáže většina postav zabavit. Film není nějak o třílení, ale hlavně je zaměřený na bitky. Třeba se mi nejvíc líbila akční naháněcí linie - teda jako pronásledování na ulici, kdy Tonyho pronásleduje dost týpků. Takže jsou zde bitky i v soubojnickém klubu a já nevím, veškerá bitka je skvělá, Tony se s nikým nemaže. Závěrečné finále také hodně akční. Herecké obsazení je celkem dobré. Tony Jaa není nějaký herecký talent, ale dokáže zaujmout. Ostatní mě celkem bavily, ale přeci, je to Thajský film, tak je zde poněkud jiná mentalita, některé postavy se chovají moc praštěně a jinak, ale nevadí. I si troufám tvrdit, že byl film místy komediálně sladěn, což v některých scénách je zbytečné a v některých se celkem pousměju, ale nemuselo to být. Kdyby byl film brán vážněji, byl zde lepší úvod a ta první 1/3 se tak netáhla, tak bych neváhal dát plný počet. A ještě tak vylepšit hudbu, která zde moc nebyla - moc jsem ji nezaznamenal. Takže i tak ve výsledku vidím parádní Thajský akční kousek ke kterému se ještě určitě vrátím. Chyb má film opravdu málo. Bitky jsou perfektně natočeny. Takže celkově hodnotím na zasloužených 82% = **** (29.06.2013)

Klobouk dolů před bojovými sekvencemi. Tohle je těžký direkt nejen Hollywoodu, ale hlavně i Hongkongu let minulých. Tvůrci navíc opakovaně upozorňují, že si nepomáhají digitálními triky. Klobouk dolů nad neošizenou fyzickou prací ještě jednou.. Jenže, čeho je moc, toho je příliš. Místy natahovanou exhibicí fyzických možností (ať jsou jakkoliv úchvatné) jsem se velmi brzy začal přejídat, opakované záběry nejlepších kousků mě začali nudit a celé to pro mě postrádalo atmosféru arénovek a ten příjemný feeling osmdesátých let. Tehdy jsem hlavním hrdinům držel palce, u téhle thajské mlátičky bylo jasné, kdo vyhraje, otázkou zůstává jak. Jasně, občas mi klesala čelist, ale víckrát jsem se díval na hodinky. A to neberu totálně primitivní příběh a dementního záporáka s ještě dementnějším hlasovým syntezátorem. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to si raději pustím nějakého „poctivého“ Van Damma z přelomu 80. a 90. let. (14.10.2010)

Tonyho končetiny jsou jako opancéřovaná chapadla, která k cíli vystřelují bleskově, neúnavně, s milimetrovou přesností a často z tak krkolomných pozic a poloh, že mám až pocit, že Tony místo mateřského mléka konzumoval pouze gumové medvídky. Příběh je stupidně jednoduchý a slouží především jako šňůrka, na kterou jsou navlékány bojové korálky - každá akční sekvence zaujme nápaditostí technik muay thai či poutavou akrobatickou choreografií a Tony je po fyzické stránce opravdu výborně připravený. Ty své 'loktovačky' by si měl nechat patentovat. Kdyby měl film lepší příběh a schopnějšího režiséra, mohla to být opravdová bomba. Takhle v paměti utkví jen coby brutální řezničina... Je libo snad 10 dkg přetrhaných kolenních vazů?? /Koordinátor kaskadérských scén: Panna Rittikrai/ 24 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (06.03.2006)

Nejsem žádný znalec bojových umění, ale talent Tonyho Jaa musí poznat i zatvrzelý pacifista v důchodovém věku. Je víc důvodů, proč je tenhle létající Thajec takovým objevem – za prvé: svému řemeslu rozumí a narozdíl od evropských přidržtašků typu Jeana Clauda van Damma přidává k technickému provedení onen nedostižní asijský umělecký dojem. Sledovat jeho uvolněnou dynamiku pohybů je estetický zážitek srovnatelný s excelentním dramatickým výkonem. Přičteme-li fakt, že se jede full-contactově, bez drátů a bez větších technických serepetiček (syrovost některých záběrů je jasně viditelná!), tak se při psích kusech hlavních aktérů těžko popadá dech. Za druhé: Tony Jaa je velice zajímavý vizuální typ... mixtura Inda a Asiata s chlapeckým šarmem. Za třetí: Tony Jaa sice neumí hrát, ale neumí hrát způsobem, který nepobuřuje. Ong-Bak je film cele podřízen dovednostem hlavní persóny, příběh vesele rezne na vedlejší koleji, scénárista se opřel o maximum archetypů, které uvolnily plac pro hlavní hvězdu. Ta si jej užívá vskutku labužnicky. Vzduchem létají rotační kopy, facky, neposední šikmoočci a tak nějak vůbec nevadí, že to nikam nespěje a že pointa filmu je jedna velká blbina s b velkým jako Indie. Ong-bak je boží akční zábava, relaxačka, která ohromí perfektními akčními scénami, pobaví neumělými pokusy Prachya Pinkaewa o moderní režii a nastevře divákovi dvířka do světa thajské pop music a hip hopu. Výsledkem je 105 minut adrenalinové zábavy a zážitků, na které se nezapomíná... (11.06.2005)