Hele kámo, kdo tu vaří?

Soundtrack Adam Gorgoni: 1. Nick and T-Dog's P-H-Fat Rap 2. Callin' Out 3. No Tomorrow 4. Habanera 5. Moonshine 6. Trojan Horse 7. Kamikaze Sunrise 8. Gangsta Rap 9. Electric Version 10. Days Turn into Years 11. Don't Let It Get You Down 12. Battle Hymn of Republi 13. Can't Fight This Feeling (03.06.2011)

Klasická americká tupá komedie, plná fekálního humoru a šablonovitých postav. Podobné projekty stojí a padají na scénáři a na schopnosti herců se pitvořit. K tomu prvnímu napíšu, že se celý film recyklují čtyři vtipy a k tomu druhému, že dokonce i Anna Faris působí jako nevýrazné dřevo. A ta byla skvělá dokonce i ve Scary Movie 3 & 4. (24.06.2014)

Komédia, ktorá nepotrebuje žiadne extra katalyzátory v podobe akcie alebo čohokoľvek čo by narušilo prirodzený priebeh dňa a tým posunulo dej kamkoľvek by to už bolo potrebné, ako je to bežné v mnohých (nielen) komédiách. Na ploche jednej reštaurácie si úplne vystačí so situačným a konverzačným humorom, ktorý je síce často nechutný a fekálny, ale zato kurevsky vtipný. Minimálne mňa bavil kráľovsky najprv s českým dabingom, ktorý bol fakt výborný a potom v originálnom znení. Jeden obyčajný, ničím nezvyčajný deň v živote zamestnacov fast foodu, z ktorých je jeden väčší blázok ako druhý, ale pritom sú stále všetci dostatočne ľudský a uveriteľný. Interakcie medzi nimy samotnými a taktiež zákazníkmy, na čom vlastne celý film stojí, sú ako sa vraví, absolutly hilerijs. Za prvé vďaka skvelému výberu hercov a za druhé vďaka geniálnemu scenáru. Na poly tínedžerských fekálnych komédií sa jedná o zaznávaný klenot. Scéna waitingovania v akcii, bez strihu naprieč celým lokálom rúlz skoro ako Tony Yaa vykračujúci si hore schodmi. (17.12.2011)

V duchu fekálních komedií (jejichž duch zde už nějaký ten pátek určitě nemá co dělat, ale co naplat) natočená „generační výpověď“ (ale, že je to s tou výpovědí myšleno sakra ironicky) o lidech, kterým už nic nezbylo a tak se denně potýkají s všedními problémy jednoho fastfoodu. Bohužel tlačit mocně na pilu a servírovat jeden vtip za druhým, z nichž většina bohužel postrádá vtipnost a spíše je obalena trapností, se debutujícími režisérovi McKittrickovi nevyplatilo. Snímek je k uzoufání nudný a kadence nechutností na minutu filmového dění smrtící. Že se zde pohybuje Justin Long, Anna Faris a Ryan Reynolds, je vcelku normální, ale že se zde trapně pitvoří i Luis Guzmán, tak to už je vrcholným výrazem úpadku tohoto hereckého esa. Jediné ponaučení tak spočívá v tom, že po shlédnutí tohoto filmu raději budu hladový bloumat ulicemi, než abych si zašel na středně velký biftek do fastfoodu. (03.02.2006)

Film jsem poprvé viděl někdy krátce po premiéře, když jsem chodil na gypl. Přišlo mi to nechutné, debilní a hodnotil jsem odpadem. Teď jsem mu dal znovu šanci a... upřímně mě to moc bavilo. Debilní a nechutné je to pořád, ale asi mám po těch patnácti letech trochu jinej pohled na svět. Podobně jako pořádně nedoceníte The Office, než si projdete nějakým korporátem, tak nepochopíte ani Waiting..., pokud nemáte za sebou nějaké nepříliš dobré zaměstnání, na které možná po nějaké době vzpomínáte s notnou dávkou nostalgie. Tím neříkám, že jsem někdy pracoval v gastro a dával lidem do jídla pubické ochlupení, ale tak nějak je pro mě celá ta sebranka úchylů a jejich falický humor mnohem uvěřitelnější. Perfektní cast je třešničkou na dortu. (17.07.2021)