O svatební krajce

Vlastně mi vadilo jen to, že se král oholil (bez vousů vypadal starší a měl příliš ostré rysy). Všichni ostatní byli vybraní perfektně. Klára Issová se mi velmi líbila. Italského stavitele Pavla Kříže jsme všichni žrali. Božidaru Turzonovovou jsem za její charakter obdivoval. Radek Holub (kterého jsem do této chvíle neznal), byl zajímavý. Pavel Landovský zvládl své rozhořčení nad ztrátou vína perfektně. A námět (špatný osud poněkud lehkomyslné princezny) je zajímavý. ■ P.S. Když král ležel v tom hnoji (ještě, než se oholil), tak vypadal docela mužně. (06.04.2015)

jak už tu někdo zmiňuje, konečně zas jedna pohádka, která nemá zapotřebí dělat z králů směšné nebo senilní postavy a vůbec si bohatě vystačí bez komických prvků a rádobyžertovných postav (i když jistý pokus v postavě architekta Compostiho tu ze začátku je). Konečně zase jedna pohádka, kde jde o víc, než aby se princezně dostal adekvátní protějšek, případně naopak. Myslím popasování se s Osudem, který tu má podobu Radka Holuba a který "kde může, pomůže." Osvěžující jsou neotřelé lokace (Houska a Stránov) a v důsledku nakonec i to velmi skromné (asi nedostatek financí?) pojetí obou "království": v jednom královna s vnučkami obývá celkem asi tři místnosti, zároveň sloužící jako kuchyň, ložnice a trůnní sál a obejdou se zcela bez služebnictva. V druhém může hledaná osoba nepozorovaně vlézt královi až do ložnice a způsobit stavební kolaps, když zlikviduje snůšku vajec na jednom statku. A ještě: vyžadovat od hrdinů, aby byli výhradně a jenom mladí, je pěkný nesmysl. (15.08.2015)

O svatební krajce je lepším průměrem mezi novodobými pohádkami. Jedná se o štědrovečerní pohádka roku 2003. Příběh má přímou dějovou linku. Poněkud už postarší král (hraje ho nikterak neokoukaný slovenský herec Bahúl) vyhlásí ples, na kterém si vybere svoji budoucí manželku a matku svého potomka. Podmínkou k úspěchu je ovšem, aby upletla takovou krajku, jaká je na obraze. To se povede pouze zatoulané, nezbedné princezně (Klára Issová), do které se už král zamiluje, aniž by tušil, že je princeznou. A to i přesto, že ji životem provází její Nešťastný osud. Toho hraje velice škaredý Radek Holub, který se ovšem podle mě do této role naprosto hodí a je největším překvapením celé pohádky. Ten ji nejrůzněji škodí. Třeba jí vysype posbíraná vejce, zaviní požár látek, vylije víno ze sudů a možná ještě zaviní pád lešení. Za vše ovšem může princezna Svatava, tedy Issová, které té role také velice sedla. Ostatně neméně zdařile se svých rolí ujali i Pavel Kříž coby italský stavitel Composti či sklepmistr Landovský. [1490. hodnocení, 44. komentář, 60%] (29.01.2020)

Hodně lidí tady píše, že po revoluci se u nás přestaly točit dobré celovečerní pohádky, ale pro mě to je o něco později - na začátku tisíciletí s tímto filmem. Ten je taková moje srdeční záležitost. Kdo čeká klasickou pohádku, bude zklamán, protože tohle je spíš romantický a moralizující příběh zasazený do renesančního prostředí. Styl uvažování, který za ním stojí, mně také přišel spíš renesančně-barokní než pohádkový. Příběh je moralizující, detaily mírně lechtivé (král v lázni), takže dohromady tak něco mezi Komenským a Boccacciem. Pro děti tenhle film rozhodně není. Já jsem ho viděla už jako dospělá a líbilo se mně na něm všechno: prostředí, hudba, kostýmy (má oblíbená italská renesance), děj, psychologicky propracované postavy i styl vyjadřování (scénárista uměl zacházet s češtinou). Kromě toho 1) rodina v podání B. Turzonovové a obou Klár působila dojmem opravdové rodiny, 2) nechyběla tu nenásilná, moudrá autorita starších (v osobě babičky) a 3) králové a královny tu byli důstojní, což jsou tři věci, kterých si v pohádkách hodně považuju. Všichni herci byli dobře obsazeni a přímo srostli se svými postavami. Jako nejstarší sestru mě potěšilo, že hrdinkou byla netradičně sestra starší, ale nezapomnělo se ani na tu mladší :-) Moc se mně líbila chemie mezi králem a princeznou a věk krále mně vůbec nevadil - v tomhle žánru dám kdykoliv přednost důstojnému, charismatickému Milanu Bahúlovi před neklidnými, přidrzlými Jany Dolanskými. A k tomu tématu svatební krajky: podle mě bylo dobře vymyšleno, protože jednak ukázalo, že král byl zřejmě v mládí velice náročný a hledal ženu, která by byla přesně jako matka, ale příběh ho nechá dospět tak, že ženu získá, až když začne být víc sám sebou a uvažovat, že tu hloupou podmínku zruší a manželku si najde sám. A zdlouhavým paličkováním titěrné krajky zase příběh "dospěje" princeznu: ze začátku byla bezohledná a ztřeštěná, a paličkováním se naučila trpělivé práci. (03.02.2012)

Pohádka, která neurazí, ale ani nenadchne. Klára Issová se narodila do role princezen a panenek Marií, takže v tomhle ohledu se dá mluvit o úspěchu. Milan Bahúl se naopak hodí do rolí záporáků a rozpolcených mužů, moudrý, přestárlý princ není úplně jeho šálek kávy. A jaký lepší kontrast ke kráse Kláry Issové, jež se chová zpupně a rozmařile, bychom mohli nalézt v podobě ošklivého osudu, než Radka Holuba? :-) (26.01.2016)