Sametoví vrazi

Jestli jsem svého času napsal o Pravidlech lži, že je to nejsympatičtější pokus o žánrový film v českých podmínkách, pak o Sametových vrazích napíšu, že je to asi pokus nejprofesionálnější, který široko daleko nemá srovnatelnou konkurenci. Ne Hranaři vážně žádnou renesanci české kriminálky nepředstavují a dokonce ani ne přeceňovaný thriller Ve stínu. Nicméně napsat, že Sametoví vrazi jsou nejlepší polistopadovou českou kriminálkou je totéž, jako o jiném snímku napsat, že je to nejlepší rakouské sci-fi nebo mongolský horor. Prostě je tady slabá konkurence a ve světovém měřítku by tento kousek znamenal jen čistokrevný průměr. Věty v některých komentářích, které vytýkají Svobodovi, jak může někdejší předseda KSČM točit film o kritice kapitalismu, ponechávám zcela stranou. Jde o to, že Sametoví vrazi mají podivně roztříštěný scénář, kde se přeskakuje z postavy na postavu a z jednoho motivu ke druhému, kde např. policisté a průběh vyšetřování mají ryze podružnou roli. Problematický je i obsazení některých vedlejších rolí, za všechny bych jmenoval Alici Bendovou, která ke špičkovému herectví má ale hodně daleko. Celkový dojem: 60 %. (20.01.2013)

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)

„Dokonáno jest.. Radujme se!“ Jako czechploitation z divokých devadesátek plné sociopatů, násilí, vulgarit a sexu si to rychle získalo moji provinilou pozornost. S nástupem anachronismů, dramaturgické bídy, uvědomělého dua kriminalistů Jaryn & Pepek a melodramatických projížděk na vozíku v dešti však o ni zase postupně přišlo. Tohle by se za komunistů nestalo, viďte, pane Svobodo.. (10.03.2021)

výborná česká kriminálka, ( pro mě ) nejlepší polistopadová vůbec! Už téma samo o sobě je dosti zajímavé! Volně inspirované příběhem orlických vražd. Výborné vykreslení psychologie jednotlivých postav a tehdejších " podnikatelských praktik ". Výborné herecké výkony, jak Michala Dlouhého,tak ještě lepší byl Jan Dolanský( na jeho: inu nejsem já, ale čtverák a nepil pane policisto, ještě bych někoho zabil a jeho následující smích jentak nezapomenu:o) Po technické stránce řemeslně odvedená práce, výborná kamera i střih. Můžeme pouze tajně doufat ve vícero takovýchto snímků! Hodně poctivé 4*! (06.01.2007)

Zpětně se Sametoví vrazi mohou jevit jako ideální zrcadlo k seriálu Devadesátky, protože film sleduje příběhy vrahů, zatímco seriál se více věnuje soukromí vyšetřovatelů. Film má tu výhodu, že režisér Svoboda byl u některých soudních přelíčení osobně, žil tu kauzu z první ruky. Nijak ve svém filmu nebilancuje, nehodnotí, ale nabízí pohled na ono antické drama od samého začátku. Pro jeho herce, zejména pro Dlouhého, to byla vysloveně zajímavá příležitost vykreslit Hrubešovu cestu od URNy na vozík a posléze do vazby. Výjimečné negativní ženské postavy měly možnost sehrát Benešová s Veselou (dnes Bendovou). Jinak Svoboda vsadil na jistotu a zopakoval spolupráci se svým týmem z filmu Udělení milosti se zamítá. Byla to doba, kdy slizáky hrával výhradně Vondráček a vrahy čtverák Dolanský. A bohužel i tento film ČT zmršila několika paralelními sestřihy (rozdíl se uvádí až o půl hodiny), takže už nikdy nebude jasné, kdo jakou verzi viděl, přeci jenom po letech míchání různých distribučních kanálů je v tom akorát guláš. (17.02.2009)