Horem pádem

Velice dobré čtyři hvězdičky - snad bych mohl dát i těch pět. Tomuhle filmu jsem se velmi dlouho vyhýbal, protože mi všichni říkali, že je to ještě horší než Pupendo (a to by bylo co říct). Nakonec jsem se na něj podíval až v televizi a dost příjemně mě překvapil. Především jsem si spravil mínění o Jarchovském. Hřebejkova režie je skvělá. Celou dobu jsem se docela bavil, příběh i postavy mi připadaly samozřejmě vykonstruované, ale na komedii tak akorát, že mi to tam dost sedlo - a při závěru mě skoro až zamrazilo (a taky při scéně na policejní stanici). To jsem od Jarchovského a Hřebíka opravdu nečekal. (01.01.2007)

S dobrym umyslem natoceny, avsak od rezisera nedotazeny pokus o jakousi spolecenskou kritiku, ktera v konci vyzniva az snad trapne. Pateticnost konce je opravdu prehnana, pan reziser si ten prvoplanovity kontrast v zaveru filmu, ktery byl zrejme urcen jedincum s tezkou oligofrenii, mohl odpustit. Ci alespon vedle idylickych vyjevu z Australie mohl ukazat i jeji problemy, i jeji antisemitismus atd. Ono je to vzdy lehke odsoudit cely narod, jeho spolecnost (i kdyz spravedlive, coz Hrebejk v tomto filmu cini, aby nedoslo k spatnemu pochopeni meho komentare!) a byt jejim samozvanym "procitnuvsim" kritikem, vsak cinit tak s gracii a predevsim verohodnymi obrazy na platne, je uz tezsi... Jedno pozitivum tu je ale prece: ze Machacek je opravdu herec, ktery umi zahrat ruzne role a ne jako pan Liska, ktery hraje vsechny sve postavy stylem "dalsi navrat idiota". (20.12.2004)

"Víš, co mě napadlo? Že člověk takhle riskuje jenom proto, aby odjel v létě do Thajska a tam sežral pečenýho netopýra." Trochu mě děsí představa, že jsem po promítání svému společníkovi zapáleně vyprávěla, že mě nebaví typ filmů tady s těmi povšechnými slepenci lidských příběhů napříč společenskými vrstvami a délkami vlasů, které se v jistých momentech fatálně, ač třeba nepatrně, dotknou. A potom jsem si vzpomněla, jak někomu jinému neméně zapáleně vyprávím o svém vlastním projektu, který obsahuje osudovou lovestory, zombíky, dvojitou vzájemně nesouvisející sebevraždu, metalistu prosťáčka božího, dítě jménem Misery a post-kapitalistický život v industrializované poušti - no, alespoň vím, že se mám vyhnout kombinaci sociálně kritického a komediálního pohledu, protože to trochu působí jako facka na obě strany. (25.11.2013)

Třikrát hurá. Hřebejk se konečně oprostil od komunistů a natočil film o normální dnešní době. S potěšením konstatuji že i přes jaksi useklý konec je to Hřebejkův nejlepší film. Hodně za to může scénář a herci v čele s opravdu dojemným Jiřím Macháčkem, nabušeným Jaroslavem Duškem, sympatickým Petrem Formanem a tradičně ulítlým Janem Třískou (Lenine nevyrušuj). I ostatní herci jsou skvělí zvlášť Emília Vašáryová vám utkví a neherečka Kristýna Liška-Boková podává velice dobrý herecký výkon. Jinak Horem Pádem mi moc jako komedie nepřišlo spíš jako jakési podobenství o tom jak je to v Austrálii super a v Čechách na hovno. Myslím, že se časem přestěhuju. :-)))))))))))))))) (05.06.2005)

Cítím se jako na houpačce. Odehrávají se dvě hlavní linie, které se vzájemně propojí, ale ta jedna je naprosto bombastická a ta druhá otřesně nudná a nezajímavá. Ta skvělá je s tím dítětem a hlavně trio Macháček-Liška-Dušek jsou parádní. Ovšem příběh okolo Třísky a Vašáryové (chudák Forman) je otřes (panebože proč ten 20 minutovej oběd ? Brrrrrrrrr). (01.01.2007)