Černá díra

Strašnej bizár se vcelku ok efekty a povědomou, ale napříč filmem děsně repetitivní a otravnou hudbou. Kvůli vysoce dementnímu scénáři, strašným dialogům a papundeklovým kulisám jak z padesátek to není bohužel ani moc zábava. Divák u toho necítí absolutně nic úplně stejně jako ti jindy dobří herci tam. (13.03.2024)

Ponurá atmosféra, ktorú zahusťuje skvelá hudba! Vesmír, temno, tajomno, čierna diera, mŕtva posádka na vesmírnej stanici a šialený vedec dr. Reinhard a jeho robot Maximilian. Snímka v sebe skrýva veľa, ale neukáže vám to na prvý krát (viem o čom hovorím, páskou Black Hole som dával riadne zabrať videu počas môjho detstva, btw film som znovu videl ako 25 ročný). Niesom si však istý, či film ocení divák, ktorý ho v minulosti nevidel a chcel by ho vzhliadnuť dnes! Každopádne Disney mi vyrazil dych s tým, že stvoril takýto skvost. Ak sa viete odosobniť od niektorých dnes už "smiešnych efektov", smelo sa do Čiernej diery zahryznite!!! (06.04.2008)

Ze začátku mi ten film poměrně lezl na nervy, ale pak se mi nějak naštěstí povedlo přijmout jeho naivitu a nějak mě to dokonce začalo bavit. Ten divnej robot byl svým způsobem docela roztomilý, dejme tomu, ale zase na druhou stranu, strašně mi připomínal tu potvoru ze Sezame otevři se, jak žije v tom koši. Pak jenom to finále mi přišlo strašně přehnané, byť bylo napínavé. Jinak se ale jedná o celkem příjemnou sci-fi, která se mi celkem líbila, akorát je třeba přijmout ten fakt, že to je poněkud naivní. Má to i celkem slušné efekty. 3* (07.09.2019)

Spojení "rodinný sci-fi film" obvykle lidem asociuje jméno Steven Spielberg. Je pravdou, že úspěch jeho průkopnického E.T. - Mimozemšťana (E.T.: The Extra-Terrestrial, 1982) odstartoval boom dětských a rodinných filmů osmdesátých let, které spojovaly dětská témata s elementy brakové fantastiky do velkolepých dobrodružství. Jenže kořeny tohoto trendu položilo již v druhé půlce předchozí dekády studio Disney. V té době ještě nebylo posedlé marketingovými poučkami o korporátní image a ovládnutím celosvětového zábavního trhu. Naopak se zaměřovalo na posouvání technologických hranic filmu a zkoušením nových konceptů i žánrových formátů. Byť již dříve najdeme ve filmografii společnosti tituly pracující s vědeckofantastickými elementy jako Roztržitý profesor (The Absent-Minded Professor, 1961) či The Computer Wore Tennis Shoes (Počítač v teniskách, 1969), jednalo se pouze o tematická ozvláštnění tradičních dětských či teenagerských vyprávění. Černá díra naproti tomu představuje start nejprogresivnějšího období v historii Disneyho konglomerátu, kdy (zřejmě v reflexi úspěchu Lucasových Hvězdných válek (Star Wars, 1977) u rodinného publika) obrátili dosavadní strategii a začali do žánrových příběhů vsazovat prvky pro dětské publikum. Film režírovaný Garym Nelsonem tak v prvé řadě je vizuálně i myšlenkově famózní sci-fi a až v druhém plánu, díky postavě hláškujícího robota, naznačuje inklinaci směrem k mladším divákům. Vyprávění o posádce průzkumné lodi, která hluboko ve vesmíru objeví černou díru a poblíž ní vesmírné plavidlo dávno považované za ztracené, je stejnou mírou spektakulární sci-fi dobrodružkou i příběhem o posedlosti pokrokem, který bývá přirovnávaný k Melvillově Bílé velrybě. Jedná se současně o průkopnický film v oboru speciálních efektů, z doby, kdy ještě počítačová grafika byla sama fascinujícím neprobádaným světem, který teprve začínal ukazovat své možnosti. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Těch filmů inzerovaných jako „tak nepovedené, až jsou zábavné“, je letos na LFŠ nějak hodně; tenhle za mě ale jenom nepovedený, snůška opsaných nápadů a klišé, která by chtěla být komerční, ale je toliko otravná; v pár momentech (hlavně závěrečné pekelně-nebeské výjevy) absurdita překročila kritickou hranici a dalo se přece jen od srdce zasmát, ale většinu času člověku zbývaly jenom ironické škleby a oči v sloup. Pozor, nezaměňovat s Carpenterovou Temnou hvězdou, to je navzdory podobnému názvu, popisům i hodnocení nedoceněná perla. (03.08.2017)