Jmenuji se Sam

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři.. (21.03.2016)

Prvoplánový doják, který nenechá jedno (mé) oko suché, přestože se jedná o velice laciné téma. Nejvíce mi ale vadil dabing, protože dabovat Seana Penna, hrajícího retardovaného muže, je prostě nemožné. Také PP je v takovém druhu filmu příliš rušivý. Nicméně, nedivím se malé Dakotě Fanning, že chce za otce právě Seana Penna a nedivím se ani Seanu Pennovi, že chce svou malou Dakotu za dceru - a nejen on, ale také potencionální adoptivní matka. Přesto ve mě hlodá otázka, kterou položil u soudu sociální pracovník otci - co bude za pár let, až bude dcera v pubertě...to už film neřeší a nechá nás kolíbat dojemným bojem za "lásku", protože: "All You need is love". Vynikající je také Michelle Preiffer, přestože motivy jejího jednání jsou přes dlouhou stopáž filmu poněkud odbyté. Co ale nebylo odbyté byly velice kvalitní dialogy, kde dospělí muži předvedli opravdu skvěle, jaké to je být v těle muže s myslí dítěte. (06.01.2013)

Když dobrý herec dostane roli mentálně retardovaného, má u většiny diváků už předem úspěch zaručený. Vzpomeňme třeba Leonarda Di Capria ve filmu Co žere Gilberta Grapea nebo Roberta De Nira v Čase probuzení (zde nešlo o mentální retardaci, ale projevy byly hodně podobné). No a zvládl to i Sean Penn. Jasně, tenhle film je frontální útok, přímo ofenziva na city diváků a jejich slzné kanálky. Možná od začátku poněkud vykalkulované, ale záměr se zdařil. Pennovi výborně sekundovali Dakota Fanning, Michelle Pfeiffer a jeho retardovaní kámoši. (25.11.2014)

Našiel som štyri podobné filmy. Rain Man dostal odo mňa 5 hviezdičiek, pretože ukázal neúspešný pokus o vyňatie postihnutého z optimálnych podmienok ústavného pobytu. Forrest Gump a Bol som pri tom dostali 3 hviezdičky, pretože ukázali zriedkavé, nereálne, ale dobre zahrané uplatnenie postihnutých v bežnom živote. A nakoniec Zelená míľa a Ja som Sam majú 2 hviezdičky, pretože prinášajú ilúziu, ktorá zachádza až ku škodlivosti. S výchovou detí majú problémy aj rodičia bez zrejmých obmedzeni, diskusie sa vedú o možnosti zveriť ich výchovu homosexuálnym párom, takže výchova dieťaťa retardovaným jedincom je mimo diskusie a argumentov majiteliek premočených vreckoviek. (06.05.2023)

Prvýkrát ma Sam a jeho modrooká rozkošná dcéra dostali na plnej čiare, zasiahli ma v pravom čase presne na sekundu. A tak som druhú polku filmu prerevala originál ako malé decko. Tak ako plačú 7-ročné deti alebo možno tak ako ich otcovia,ktorí sa mentálne zastavili na ich úrovni. Dnes (po dvoch rokoch) považujem tento film stále za veľmi silný. Aj keď v ňom cítiť USA, aj keď je to citová vydieračka...niektorým filmom som ochotná odpustiť chybyčky a nechať sa vydierať. Ak ma vydiera perfektná trojka ako Penn, Pfeiffer a Fanning, tak pokojne. Druhýkrát videné počas Challenge Tour Special - Filmový lov. (03.07.2013)