Kalamita

Na filme je vidieť rukopis Chytilovej a jednotlivé scénky vás budú nútiť porovnávať humor s Dedičstvím (dokonca sa zdá, ako by niektoré scénky a dialógy boli do Dedičství prenesené). Avšak tu ho bolo toho vtipu o dosť pomenej. Polívka tradične vtipný, ale scenár nedáva divákovi veľa priestoru na zasmiatie. (03.04.2018)

Jak jsem na Chytilovou původně nadával, tak teď mě naopak velmi příjemně překvapuje. Kalamita je zajímavý a zábavný film ze železničářského prostředí (které mi je sympatické, už jenom těmi vlaky, nádražími a nádražkami - btw, jedna, která tam byla a jedli v ní, vypadala jako nádražka v Přerově), který je dost dobře zrežírovaný a díky tomu i skvěle funguje. Chytilové se tohle fakt povedlo, sice se "zklidnila" s kamerou, ale vůbec to nebylo na škodu. Dokonce to i fungovalo jako komedie (a to prosím pěkně od začátku do konce), dokonce jsem se u toho párkrát zasmál nahlas. Ve finále se z toho sice stane podobenství, ale ta komedie v tom je naštěstí pořád. A i tak, finále patřilo k nejlepším scénám filmu. Jako celek to na mě působí tak, že tu máme sled spolu navazujících scének, ale úplně ucelené to přesto nebylo. I tak se na to ale dá v pohodě dívat a Kalamitu můžu prohlásit za dobrý film. 4* (26.10.2019)

Upraveno v lednu 2024. Kalamita je nepokojnou groteskou se satirickými sklony a s dvojsmysly k rozjitření mysli. Pocity nenaplněnosti a osamělosti jsou důsledkem destruktivního procesu odcizení a neschopnosti nalézt uspokojivý intimní vztah. Konfrontace mladého a dosud nepřizpůsobeného prvku s aktuálně funkční strukturou vztahů a společnosti nutně odhalují dvojitou tvář reality i jednotlivců. Improvizační prostory se však uzpůsobením improvizátora zaplnily karikaturou výrazu. Mládí má sice vlastní přirozené tendence ke vzpouře, avšak tok osamělostí strhne niterný neklid jednotlivců do symbolického vyznění i do hmotného vyjevení naděje. Hrdinou grotesky je Honza Dostál (Bolek Polívka), nezkušený klaun na začátku své kariéry u železnice a při hledání vlastního místa v životě. Zbytky romantických ideálů dostávají podpásové rány.  K výraznějším postavám patří k vítězství ty cesty hledající sáňkařská reprezentantka Majka Kopecká (Dagmar Bláhová), lačně svádějící primářka chirurgie (Jana Synková) a bezstarostně koketní vlaková průvodčí Květa (Jaroslava Kretschmerová). Z dalších rolí: manželkou - doktorkou opuštěný učitel (Zdeněk Svěrák), zkušený hostinský a starostlivý Honzův otec (Antonín Kubálek), nestydatěji prodávající řezník (Bronislav Poloczek), poněkud neurvalý strojvůdce Lojza (Václav Helšus), nebo Honzův spolunocležník a strojmistr Douda (Laco Deczi, autor hudby k filmu). Kalamita je zneklidněním z pohledu na stav lidské duše uprostřed bílé vánice dvojznačných schémat uspořádání a vztahů. Groteska tančí verbuňk. (09.11.2009)

Některým filmům čas ubere, jiným přidá. A stejně tak to platí o divácích. Například já jsem v 15-ti letech na Formanovu Hoří, má panenko, jen nevěřícně zíral a smějící se rodiče považoval za paka. O dvacet let později jsem se u tohoto filmu královsky bavil. A něco podobného se mi stalo u Kalamity. Dozrál jsem já, ale i film samotný. Přitom se toho za těch 30 let zase tak moc nezměnilo(u ČD téměř nic). Lidi stále chtějí a hledají to, co nemají, nebo mít nemohou a samozřejmě stále dělají špatná rozhodnutí i navzdory tomu, že následky vidí všude kolem sebe. Kalamita má zvláštní atmosféru, pro mě o to víc vtahující, protože jsem z železničářské rodiny a navíc je skvěla napsaná a zahraná. I díky tomu si uvědomíte, že i po kolena v socialismu, si mnozí uvědomovali v čem žijí a přesto se tomu dokázali zasmát. A já se smál u Kalamity, přestože na tom nejsem o nic lépe než její protagonisté. Polívka byl vynikající a ostatní mu skvěle sekundovali. Komedii plnou situačního humoru přetavil čas v absurdní grotesku, která vás pobaví a nenápadně vás donutí zamyslet se, jak si v životě vedete vy sami. (01.07.2011)

Takovou atmosféru uměla vytvořit snad jedině Věra Chytilová. Její režijní rukopis se nedá přehlédnout. Vůbec se s tím nemazala. Měla jsem pocit, že nechala herce dělat si před kamerou, co se jim zrovna zachtělo. Každopádně měla velmi šťastnou ruku při výběru herců a předvedla tah na branku. Bylo to hezky nastavené zrcadlo. (02.03.2015)