Režie:
Věra ChytilováKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Laco DecziHrají:
Bolek Polívka, Dagmar Bláhová, Zdeněk Svěrák, Václav Švorc, Antonín Kubálek, Bronislav Poloczek, Štěpán Kučera, Jana Synková, Marie Pavlíková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Honza Dostál opustí studium vysoké školy, aby si mohl splnit sen a stát se strojvůdcem. Je trochu naivní, ale cílevědomý. Odmítne pracovat u otce v nádražní hospodě a přihlásí se v kanceláři ČSD. Vstupní lékařská prohlídka málem vše zhatí, když Honza z pečlivosti váhá nad testem určení barev. (Filmbox)
Recenze (221)
Poprvé jsem film viděla ještě jako dítě a pamatovala jsem si z toho jen to, že vlak uvízne v závěji. Před druhým shlédnutím jsem se trochu bála, že to bude jen o té závěji, a byla jsem dost překvapená, že závěj zde hraje jen štěk. Spousta výborných hlášek mě naprosto dostala, jen mě to nějak úplně nechytlo jako celek... konce jsem se dočkala až na třetí pokus. Přesto jsou to čtyři hvězdy, i když dost slabé. ()
Bez vynikajícího Bolka Polívky by Kalamita nebyla ani zpola tak dobrá. Z mého pohledu je to jen a jedině on, kdo film neustále žene vpřed a kdo diváka přiměje, aby se zajímal, co se stane dál. Ne spousta podivných postav s všelijakými problémy, ne kritika společnosti... Ale jen a jen sympatický mašinfíra Honza Dostál. Film se mi líbil, to ano, ale nepodařilo se mi ho vnímat jinak než jako Polívkovo vydařené sólo (tedy samozřejmě až do uvíznutí vlaku, pádu laviny a paniky, během níž zase začne perlit děti pohlavkující Bronislav Poloczek). ()
Pro mě jeden z něj filmů 70-80 let čs.filmu....(viděl s dvd bonusy: s Chytilovou, Polévkou, Blahovou) V době kdy režisérce "odpovědni pracovnici" na Barrandově sdělili že film se dotáčet už nebude, nelenila a s buldočí zaujatostí a odvahou obeslala nejvyšší instituce ve státě, že v tom případě žádá, aby vynaložené náklady na film zaplatili ti pracovnici kteří jej stopli. Za týden měla Chytilová telefonát z Barrandova s dotazem proč netočí. ()
Nenápadná, ale velmi povedená záležitost, která patří k tomu nejlepšímu (a asi i nesjrozumitelnějšímu), co kdy Věra Chytilová natočila. Zjevně tu připomíná období Československé nové vlny, protože se soustředí na tematiku obyčejného života, v němž se toho zase tolik neděje, ale člověk řeší každodenní problémy, před kterými nemůže utéct. Povedlo se jí vystihnout šedivou a neutěšenou dobu normalizace, kterou zachycuje opravdu důkladně (padající klika, vypadávající okno, nesmyslná byrokracie) a zároveň ukazuje, jak se s ní běžný člověk vypořádával. Nelze jí vyčítat, že tu chybí nějaký stěžejní příběh, protože ona nedějovost byla nepochybně záměrem, neboť v ní vyniká to, jak jsou lidé málo schopní mezi sebou komunikovat a leckdy ani nevědí, co vlastně sami od sebe a navzájem chtějí. Samotný závěr je pak určitou metaforou všeho, co hrdina prožil a s čím se potýkal, možná ale mohl být o něco jasnější a údernější. Škoda pak také občas dost ostrých a trochu nesmyslných střihů, což ale může být vina "cenzorů" ze strany stranického dohledu, a trochu zvláštní kamery. Snímek na svých bedrech výborně táhne civilní a vynikající Bolek Polívka, vedle kterého nejvíc zaujmou energická Dagmar Bláhová, velmi dobrá Jana Synková a Jaroslava Kretschmerová. Po více než čtyřiceti letech ztratila Kalamita ze svého kouzla jen minimum a zůstává výtečnou ukázkou života v reálném socialismu a tím pádem i svým způsobem určitým dokumentem své doby. 75 % ()
Slušná komedie s vynikající zimní atmosférou (nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděl tak nádherný popis tohoto období), škoda, že přítomnost jinak bezchybného Bolka Polívky ubližuje filmu v tom, že jsem si i díky moravskému bardovi často vzpomněl na jeho životní roli v Dědictví, která je ale charakterem úplně odlišná než tahleta - Bohuš rozhodně nebýval takový nešika a smolař. Oproti pozdějšímu dílu Chytilové je navíc tento film odlišný v tom, že ta hořkost, propojená zde ruku v ruce s prim hrající komedií, je zde značně cítit. Ovšem když na to tak přijde, tak srovnání s Dědictvím je trochu mimo mísu, i když hlášky jako "Pivo podáváme jen k jídlu" vyvolávají vzpomínky (nadto si myslím, že ta věta tady není zrovna vtipná). Mimo vtipných scén je film zajímavý i jako ojedinělé setkání pánů Polívky a Svěráka, kteří představovali vždy odlišný typ herectví a humoru. Sice jsem už před filmem věděl, že Chytilová dokáže běžný život převést na plátno přijatelným způsobem, ale i tak té půldruhé hodiny nechci nějak litovat, už kvůli osobitému Polívkovi, který, jak vidno, se už v mládí jevil jako výrazná postava tuzemského herectví (a i dnes ze svého naturelu nic neztrácí). ()
Galerie (11)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (24)
- Přestože je v závěrečných titulcích filmu uveden Jiří Pecha, ve filmu se neobjeví. Při schvalování filmu bylo vystřiženo okolo třiceti scén nebo situací a Pechova sedmiminutová role byla jednou z nich. Vystřižený materiál se nedochoval, poslední části filmového pásu byly vyhozeny počátkem 90.let při privatizaci Barrandova. (BoredSeal)
- Pôvodný scenár filmu pojednával o nezrelom mladom mužovi, ktorý predčasne odíde z vysokoškolských štúdií a hľadá svoje miesto v spoločnosti, ktoré nakoniec nájde ako rušňovodič na železnici. (Raccoon.city)
- Dagmar Bláhová viděla film až po návratu z emigrace, těsně po natočení emigrovala do Austrálie. (M.B)
Reklama