Vítězství

Paul Newman v hlavní roli snímku, který předcházel zcela výjimečnému zpracování o okružním závodě v ´Le Mans´ z roku 1971 a naopak byl dalším po brilantním ´Grand Prix´z roku 1966. Každý film má své přednosti a dějové zázemí. Tento se kromě touhy vyhrát zajímá i o soukromé manželské problémy, které k životu prostě patří. Dramatizace v romantickém nadhledu je v poklidném tempu a na city se zase až moc nijak zvlášť nehraje. Zato závodní scény mají drive. Může za to výborná kamera a střih. Scénář je tedy v obou oblastech velice vyrovnaný a vzájemně se nejen nepřekážejí, ale naopak výborně doplňují. Dvouhodinová stopáž může na takový nenáročný děj připadat až moc, ale vlivem plynulosti vývoje děje má svůj důvod. Příběh není zbytečně zkratkovitý a všemu dává právě onen poklidný průběh. ´Vítězství´ je sportovní snímek jako každý jiný, jen navíc poukazuje na fakt, že aby se člověk stal skutečným vítězem, nestačí mu jen závodní dráha a výborní automechanici. Zakončení příběhu tak za sebou nechává otevřenou otázku. Zvítězil Frank Capua a nebo ne? (22.08.2018)

Víte, že se mi Vítězství líbí víc než opěvované Le Mans se Stevem McQueenem? Měl jsem dokonce velmi blízko k tomu, abych dal i pátou hvězdu, jenže on se mi ten film ke konci zdál až příliš dlouhý (konkrétně bohužel během závodu v Indianapolis). Jinak ale nemám co vytknout. Automobilové scény patří k těm vůbec nejlepším, jaké jsem kdy viděl, a James Goldstone si při nich vyhrál stejně jako střihač, který jim dal místy přímo zběsilý rytmus. Herecky též bez závady, příběh mi připadal příjemně nejednoznačný a dumám nad tím, jestli jsem měl Newmanově postavě fandit, nebo ne. Čtyři a půl. (16.03.2014)

Příběh je banální - nevěra manželky z kolegou ze stejné stáje. Příčinou je posedlost závodní profesí. Film stojí a padá s výkonem P. Newmana. Měl už lepší role, ale tuhle si užívá. S kolegou - sokem to vyřídí ránou pěstí a manželce najde sílu odpustit. - vlastně i sám sobě. Scénář je velmi jednoduchý a předvídatelný, konec snad happy ending. Akční kamera opulentní záběry ze závodu. 80% (16.08.2018)

Očekávala jsem Grand Prix prsklou Velmi křehkými vztahy s archetypem manželky ve stylu Někdo tam nahoře mě má rád či Rockyho – milující, pečující žena přes všechny obavy ze smrti či toho, že milovaná osoba bude do konce života jen slintat na bryndák, svého muže v jeho lítání přesto podporuje, protože „si vzala závodníka a tak ho musí brát“. Průběh děje je ale značně jinačí, než by člověk čekal a postava Joanne Woodward je o dost více živoucí ženou, jež se stejně jako film sám vyvaruje velkohubých monologů a patosu, což se mi v příjemném překvapení sledovalo moc pěkně. Prý se s nadsázkou říká, že on je ten krásný a ona talentovaná. Její jemný, nonšalantní půvab ve spojení s nadáním působí jako magnet a ve společných scénách místy zastíní i svého opěvovanějšího manžela. I Newman to věděl a nesl to s takovou grácií a pyšností na ni, že sledovat cokoliv, kde se objeví spolu, je zážitek s velkým HP (hereckým párem), nad který v Hellwoodu v osobním i profesním životě nebylo, není a nebude. Režijně místy docela zprasenej, ale jinak moc příjemnej neukecanej počin o všech vítězstvích na trati bytí s nejlepším koncem. (08.12.2012)

Moc dobré. A nečekané zapletení, které ve filmu přijde jako pověstný blesk z nebe. Luděk Munzar a Eva Hudečková excelují, Trávníčka postavili do role úlisného proutníka (což je s ohledem na loňské odhalení jeho skutečného života docela pikantní). Záběry ze závodů jsou fajn. Hodně nečekaně působí vyzrálost Frankova vyženěného syna. Divák se nemůže zbavit dojmu, že nebýt jeho, asi by tu ženskou poslal k čertu hned. (22.01.2023)