Sladké ptáče mládí
Sweet Bird of Youth
Sladký vták mladosti
Režie:
Richard BrooksKamera:
Milton R. KrasnerHrají:
Paul Newman, Geraldine Page, Shirley Knight, Ed Begley, Rip Torn, Mildred Dunnock, Madeleine Sherwood, Philip Abbott, Corey Allen, Dub Taylor, Dale Van Sickel (více)Obsahy(1)
Pohledný Chance Wayne se nikdy nestal hvězdou Hollywoodu, ale vždy byl hvězdou, když došlo na ženy. Po mnoha letech se vrací do svého ospalého rodného města a zaplete se hned se dvěmi ženami. Jedna z nich je drogami a vodkou poznamenaná královna stříbrného plátna, tu druhou nechal za sebou před mnoha lety... v problémech. Paul Newman, na Oscara nominovaná Geraldine Page, Rip Torn a Madeleine Sherwood vdechli filmový život svým divadelním postavám. Ed Begley předvádí oscarový výkon v roli zkorumpovaného městského politika ve filmové verzi úspěšné hry Tenneseeho Williamse. Sex, peníze, pokrytectví. Finanční i emocionální vydírání. Povědomé prvky Williamsova literárního stylu se působivě kombinují v Chancově boji s osobními démony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Na jedné straně výrazná teatrálnost, přehnaná gesta a vypjatost, tj. znaky, které by možná měly smysl v divadle viděné z 15. řady, ve filmu však působí příliš okatě a strojeně. Na druhé straně se dočkáme typického williamskovského rýpaní do pokřivených mezilidských vztahů a rozboru rozpolcených charakterů "Na každého z nás čeká soukromé peklo." Fantastická Geraldina Page jako neurotická stárnoucí hvězda a Paul Newman přesvědčivý jako okouzlující ale také nevyrovnaný muž v zoufalé snaze využít poslední šanci "Princezno, musíte mi otevřít ty správné dveře. Na ty dveře úspěchu klepu už tak dlouho, že mám zkrvavené prsty. Tak jsem na ty dveře klepal, otevřenými ranami." Jejich vzájemné slovní souboje jsou pro mě hlavní ozdobou filmu; film otevřeně mluví o alkoholu, závislosti na drogách, ventiluje se zloba a krutost, pokrytectví, zprvu jednoduchá zápletka se větví, žádná z hlavních postav není jen černá nebo bílá... (typický 10 :-) Bohužel na hře při převedení do filmového scénáře musely být zjemněny některé situace, které mají zásadní vliv na celé dění a vhodněji pasují k pozměněnému závěru... ()
Dráma, ktorá stojí predovšetkým na dialógoch a hereckých výkonoch. Na pomerne malom priestore sa stretnú láska, nenávisť, cieľavedomosť, neprajnosť, egoizmus... a ďalšie pekné či nepekné ľudské vlastnosti čoho výsledkom je celkom príjemné divadelno-dramatické predstavenie. Možno som od toho čakal trošku viac, hlavne k záveru, až príliš jednoduché, až príliš povrchné. Ale Page s Newmanom tu za pozretie stoja. 70/100 ()
...zpívá a štěbetá, krouží, hledá a najít by měl opravdový smysl života dřív, než mu křídla přistřihne dospělost a prázdnota, než nadobro v hořkosti zahnízdí. Šance ať zcela nepohasne, ať vám neuletí. Popadněte ji za pačesy. Hněte a hněte svůj sen, ať je krásně nadýchaný, obláčkový, i když těžký, k zadušení je závoj tkaný z reality... Až tam, kam může, do výšin, níže, ke dnu prvotřídně. Playboy Paul, potulný hráč, trosečník, srší touhou prorazit, kouzlí sametovým pohledem, mechovým tělem, talentem výdrže, v apartmá mračen udržuje naději na své modré (z) nebe. Nechť vše vzdálené se přibližuje. ()
Adaptace hry Tennesseho Williamse -- Že jde o zpracování divadelní hry, je patrné. Ukecané, časové rozpětí dvou dnů, pár silných charakterů, dlouhé interiérové scény v několika málo prostředích ( především hotelový pokoj ). Dobří herci - Newman hraje svůj klasicky dobrý standard snaživého outsidera, Geraldine Pageová v roli upadající hvězdy je místy až podezřele podobná Normě Desmondové ze Sunset Blvd. Díky dobře napsaným dialogům statičnost nevadí a ve správných chvílích přichází i flashbacky z minulosti, osvětlující motivace a charaktery postav. Ty jsou odhalovány postupně, filmu chybí klasické seznamování se s postavami na začátku, udržuje to diváka v pozornosti. ()
"Všichni mužové jsou lháři, nestálí, falešní, mluvkové, pokrytci, pyšní nebo zbabělí, hodní opovržení a smyslní: všechny ženy jsou zrádné, prohnané, ješitné, zvědavé nebo zhýralé: svět není než bezedná stoka, kde ohavné obludy lezou a svíjejí se na hromadách bláta: ale je na světě jedna věc svatá a vznešená, a to je spojení těchto dvou tak nedokonalých a nehezkých tvorů. Můžeme býti často zklamáni: ale milujeme a na kraji hrobu obrátíme se, ohlédneme se a řekneme si: často jsem trpěl, mýlil jsem se časem, ale miloval jsem. Já sám ve své osobě byl jsem živ, a ne umělý tvor, utvořený mojí pýchou a mojí nudou." (Alfred de Musset) ()
Reklama