Moderní doba

Moderní doba je velmi slavný a bezvýhradně chválený film, takový, u jakého se očekává, že jen splníte kvótu a bez řečí mu dáte plné hodnocení. To nemůžu udělat, protože je na můj vkus přeplácaná. Mnoho scén patří k ikonickým symbolům filmové historie, mnohé jsou nadto opravdu vtipné. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že víc než o obsah šlo tentokrát Chaplinovi o sdělení: "Říkáte, že nepřežiju nástup zvukového filmu? Tak koukejte, jak z toho vybruslím." a ve značně nesouvislé sérii lepších, horších i výtečných skečů to předvádí. Třeba jedna scéna je na pohled jako z němé éry, protože se v ní nemluví, zato v ní hraje důležitou roli zvukový efekt kručení v břiše. V neméně slavné scéně se ztracenými manžetami Charlie inovuje svou postavu zpěvem. Nebo jednoduše nechá mluvit jiné a sám (vzdorovitě?) mlčí. Umím si představit, že v době, kdy se film utrhl ze řetězu a bonus zvukové stopy ho přivedl k extrémní ukecanosti, Moderní doba dojala nejednoho pamětníka. A že její okázalou symboličnost budou ještě sto let ze všech stran ohlodávat nadšení kritici. Ale není dokonalá a vyrovnaná. 80% (19.09.2006)

No film to není špatný. Jsem ovšem od Charlese Chaplina zvyklý na výrazně vyšší přísun humoru. Rovněž mi zde trošku vadilo mluvené slovo, ale těžko asi některé části bez něj provést. Děj není špatný, ale ani nijak ohromující. Nevím, co více dodat. Už vím. Málem bych zapomněl na naprosto dokonalý hudební doprovod. Díky němu 3* s čistým svědomím dát mohu. (19.05.2012)

Naprosto geniální groteska! Chaplin tohle umění dotáhl k dokonalosti v době, kdy žánr už prakticky z kin vymizel. Perfektním gagům docela sedí mozaikovitá stavba filmu, sociální podtext ale svému tvůrci přinesl zcela neúměrné problémy (a narozdíl od zhruba stejně starého filmu Hej rup! by je měl i v našem bývalém režimu). (15.03.2005)

Chaplin byl geniální v tom, že ať dělal cokoliv, vždycky uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Ryze autorským způsobem si přisvojoval širší témata, ať už se jednalo o modernizaci (Moderní věk), nesvobodu (Diktátor), chudobu (Kid), či obětavou lásku (Světla velkoměsta). Pokaždé to dopadlo skvěle. A co víc, jeho pohled na svět byl (je a bude) vždy nejen vtipný a satirický, ale také hluboce lidský a neuvěřitelně povzbudivý. (07.10.2016)

V podstatě co scéna, to nekontrolovatelný záchvat smíchu- tedy něco, co nepamatuji ani od parodií bratří Zuckerů, od Mr.Beana a dokonce ani od divadla Járy Cimrmana. Chaplin na vrcholu, nejenže předvádí neopakovatelnou groteskní show, ale zároveň přetavuje příběh v obdivuhodně účinnou a dojemnou sociální kritiku. Pro mě jedna z největších filmových klasik v histrorii. 100% (14.08.2013)