Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Józef Kozioł, někdejší učitel tělocviku, už více než deset let přebývá jako bratr Józef v mnišském řádu, kam se uchýlil před nevěrnou manželkou a komunistickými represemi. Nyní však musí zastoupit nemocného bratra v hudebním souboru, který se má zúčastnit festivalu Sacrosong. Izolace v klášteře způsobila, že si ani neuvědomuje, že padl komunistický režim. Během vystoupení ho poznává žena a syn. Církevní orgány jsou otřeseny: bratr Józef je s okamžitou platností vypovězen z kláštera. Manželka ho ze soucitu vezme do domu svého nového partnera, bohatého podnikatele. Ale po návratu do rodiny už nic není jako dřív. Jerzy Stuhr ztvárnil ve svém autorském filmu i hlavní roli. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Matty 

všechny recenze uživatele

Bratr Józef, byvší řidič sanitky, si bezstarostně přežívá za chladnými zdmi kláštera, dokud jej nepřízeň osudu a hodně popíkový hudební festival Sacrosong nepřinutí vyjít ven, stanout tváří tvář pokřivené realitě a své dávno opuštěné rodině. Přijetí po sedmnácti letech pochopitelně nelze označit za vřelé, rozpačité dojmy jednotlivých členů rodiny prozaicky shrne mladší dcera, jež Józefa přivítá slovy „Jsi trochu divnej“. Není divný spíše okolní svět, založený na heslech typu „když chceš přežít, neprotestuj“? Počasí na zítra je o spoustě věcí, nad kterými nepřemýšlíme, ale které bychom si měli uvědomovat. Škoda, že se nesešly v lepším filmu. Vezměte si třeba postavy, spíše karikatury, které s výjimkou hlavního hrdiny neprocházejí žádným vývojem. Trapnosti televizního ovladače v igelitu pak dosahuje několik krvavých příhod krátce před hořkosladkým koncem. Ten měl přijít o minutu dříve a ušetřit nás tak „krišňáckého“ dovětku. Natočil Jerzy Stuhr alespoň dobrou komedii? Respektive – je to komedie, nebo drama? Odpověď je stejně nejednoznačná jako na otázku položenou ve filmu: „Jste politik nebo herec?“. 70% ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Tak tohle bylo v podstatě zklamání. Jerzy Stuhr nejčastěji vyprávěl o konkrétních postavách, díky kterým si pak divák mohl udělat obrázek např. o celkovém společenském ovzduší, ale tady na to jde úplně obráceně, kritizuje vše, co se mu na dnešním Polsku nelíbí a dělá to velice naivně a kostrbatě. Je to jen náčrtek s absencí něčeho hlubšího a vybavuje se mi jen slovo "plakát." Nevadí mi, že jsem se nesmál, nelíbilo se mi, že postavy nejsou vícerozměrné a i logika vyprávění o nich strašně selhávala. Občas vás zamrazilo, zvlášť přitom, když vám došlo, kam to dnes v Polsku směřuje (zjednodušený pohled na složité jevy) a tenhle snímek na to dojel taky. ()

Reklama

Spike17 

všechny recenze uživatele

Rozporuplné pocity. Na jedné straně stojí výborný scénář s brilantní kombinací dramatu a komediálních prvků, na straně druhé pochybné stylistické zpracování a jednorozměrné postavy. Významově, jakožto komentář k současné společenské situaci a lidskému charakteru, se ale jedná o navýsost důležitý film.___ Ze začátku jsem vůbec nemohl uvěřit, že se jedná o film z roku 2003. Dal bych ruku do ohně za to, že je to film natočený z 80. a možná i ze 70. let. Akorát nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní zjištění z hlediska zhodnocení kvality díla… ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Jasně, vedlejší postavy jsou už ve scénáři psané čistě jako jednorozměrné karikatury a herci jim většinou moc nepomohli (otázka je, nakolik jim to v českém dabingu pokazily všelijaké ty Lucky Vondráčkové a jiné symboly úpadku řemesla, s původním zněním jsem bohužel neměl tu čest), ale stejně má Pogoda na jutro takový ten těžko definovatelný polský šmrnc a strká s ním do kapsy všechny české porevoluční pokusy o společenskou satiru – myslím, že jedním z důvodů bude charakter komické složky, laděný mnohem víc do absurdna než do škodoliba. A pak taky skutečnost, že namísto jízlivé rezignace se tu postsocialistická realita zobrazuje jako místo, kde lze pořád mít ideály a aspoň trochu svět kolem sebe měnit, i když kromě paličatosti hraničící z pohledu praktičtějších současníků s duševní chorobou je k tomu zapotřebí taky notná dávka pokory vůči druhým i vůči faktu, že cesty ke změně můžou nabrat úplně jinou podobu, než si představujeme (což sem píšu taky trochu jako polemiku s hirnlego). Možná právě skrz tu implicitní pokoru mi dělalo mimořádně dobře na to koukat, při televizní premiéře v roce 2007 i teď při opáčku. ()

wer4 

všechny recenze uživatele

Poliaci ma už dávno presvedčili, že vedia robiť humor či satiru a to dokonca na vlastný účet. Veľmi zaujímavá myšlienka - utiecť na 17 rokov pred svetom do kláštora .. ujo si to vyriešil po svojom :)) Na filme sa mi nepáčila prekombinovanosť tragickej roviny príbehu (mať tri deti a všetko samá katastrofa .. v niektorých momentoch až príliš tlačili na pílu) .. ale inak príjemné skĺbenie humoru a melanchólie. K tomu vlastnému účtu .. aj tak sme všetci rovnakí :) ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama