Diktátor

Nechme stranou děj, ten je u tohohle filmu podružný. Jeho genialita tkví v Chaplinově znázornění Hitlera, které je dokonalé. Tohle je jediný Chaplinův film, ve kterém je postava "Tuláka" odsunuta kamsi do pozadí. (Ikdyž holení při poslechu Uherské rapsodie patří mezi Tulákovi nejklasičtější gagy.) Většina z těch, kteří ten film viděli, mi říkala, že nejlepší scéna je Hynkelův projev na začátku. Ovšem Hynkelovo mrazivě děsivé pohrávání se zeměkoulí je také velmi působivé. Proti tomu přepracovaný diktátor mě naplno rozesmál. A moje nejoblíbenější scéna? : Hitler a Mussolini stojí vedle sebe a vedou své vlastní nezávislé projevy k nikomu, jen k prázdnotě. - Tenhle úžasný film nemůže zkazit ani zbytečně vyapelovaný závěr. Skutečně je to film, který stál za to, aby "Tulák" promluvil. Na druhou stranu ani by to ve filmu nechybělo, kdydy byl zůstal mlčel... (28.01.2004)

Skutocne by som chcel vidiet, ako sa tvaril samotny Hitler pri sledovani tohto filmu. Chaplin je ako vzdy perfektny a na niektorych scenach som sa s chutou zasmial. Ten tanec s globusom nemal chybu, ale zasmial som sa aj na holeni zakaznika v kadernictve do rytmu znamej madarskej klasiky Madarskeho tanca od Brahmsa, v tomto je Chaplin proste talent. Film trva dve hodiny a preto sa tam najde aj nejake to hluche miesto, ale bavil som sa inac cely film. Diktator mal v tom roku sice 5 nominacii na Oscara vratane najlepsieho filmu roka, herca v hlavnej ulohe Chaplina alebo vo vedlajsej ulohe Jack Oakie, ale nedostal ani jedneho a vtedy bol Chaplin dost sklamany. Oscara si za hlavnu ulohu prevzal James Stewart za romanticku komediu PRIBEH Z FILADELFIE (1940), v kategorii vedlajsej ulohy Walter Brennan za western CLOVEK ZE ZAPADU (1940) a najlepsim filmom z desiatich nominacii sa stal thriller od Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940). V tom obdobi to boli prve Oscary, kde boli vysledky po prvykrat utajene... 15.01.2010 ______ Charles Chaplin - (Hynkel - Tománsky diktátor / Židovský kaderník) +++ Jack Oakie - (Napaloni - Baktérijský diktátor) +++ Reginald Gardiner - (Schultz) +++ Henry Daniell - (Garbitsch) +++ Billy Gilbert - (Herring) +++ Grace Hayle - (Madam Napaloni) +++ Paulette Goddard - (Hannah) +++ Produkcia: Charles Chaplin, Carter DeHaven +++ Hudba: Charles Chaplin, Meredith Willson +++ (15.01.2010)

Chaplin bol veľký majster, hlavne keď uvážime, že k tomuto filmu napísal aj scenár. S tak citlivou témou sa popasoval vskutku bravúrne. Ponúkol tu akúsi spoločenskú satiru a kritiku spoločnosti vedenej mašinériou vojny, ladenú ale do humorného šatu. Scénky, kde hral diktátora sa mi páčili viac, pasáže so židovským holičom už neboli tak podarené, ale celkovo to vo mne zanechalo výborný dojem, ktorý ešte umocnil záverečný, brilantný a emotívny Chaplinov monológ s veľkým posolstvom. A to pritom ani nevedel, ako to celé skončí, no v ničom sa nemýlil. Nadčasové. 85/100 (21.11.2016)

Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE. (16.09.2010)

Charles Chaplin ako kráľ grotesky si zobral na paškál ,,vodcu" Adolfa Hitlera, pričom obidve osobnosti mali spoločné, že nosili rovnaký štýl zastrihnutých fúzov do štvorca, zvaný „ muška ” , kde Hitler to okopíroval práve od Chaplina. Okrem fúzov majú spoločný rok narodenia, a to 1889 + dátum narodenia s odchylkou len štyroch dní, Charles 16. apríla a Adolf o 4. dni neskôr. Charles pritvrdil, aby zosmiešnil diktátora Hitlera, on sám predstavuje postavu HYNKELA, čo je predobraz, karikatúra samotného vodcu Adolfa Hitlera s tým, že si nacvičuje führerove hlasité prejavy, vládne v Tománii, čo predstavuje Nemecko, a taktiež sa dostaví Hynkelov spojenec NAPALONI, čo predstavuje Benito Mussolini, alias „ Duce ”. Charles Chaplin prichádza v dobe vojny s odvážnym projektom, ktorý 100% nasral Hitlera, aby zúril, Chaplin ako rodený brit povzbudil morálku svojho národa, nakrúcalo sa zrejme v USA, ktoré ešte neboli aktívne vo vojne, to sa onedlho zmení. Neviem, či si Charles Chaplin uvedomoval, čo čaká židovské obyvateľstvo v koncentrákoch, ktoré tu tak spomína, ešte sa k tomu neschylovalo, ale nechýbalo veľa času, čo so židovskou otázkou. Podarilo sa mu Hitlera položiť na lopatky v brilantnej satire, ktorú si mohol dovoliť len zrejme majster Chaplin, že sa nebál o únose, kde by si ho Adolf podal, tak to sa cení + scény, ktoré vošli do dejín, ktoré sú zapamätania hodné, alebo zámena dvojníkov so židovským holičom, ktorý voľakedy stratil pamäť dostane príležitosť povedať do duše Tománii v záverečnom povzbudzujúcom príhovore, kde si ho pomýlia so samotným HYNKELOM !!! (05.09.2015)