Star Trek VII: Generace

Do nebe volající kravina, kterou z duše nenávidím hned za několik věcí. 1) seriálový pardál Carson není schopný odpoutat se od laciného vzezření a starší ST filmy vypadají kolikrát dražší než celá tahle zbytečnost, 2) nikdo krom Stewarta nesahá původní posádce ani po kotníky, 3) zápletka by těžko vystačila i na čtyřicetiminutovou epizodu a tady je roztažená na dvě hodiny (!), 4) zoufale nenapínavé finále, odehrávající se někde v kamenolomu, je vzhledem k tomu, co se v něm stane, k pláči, 5) mizerně napsané setkání Kirka s Picardem a vůbec začlenění Kirka do děje, které je vyloženě na nakopání do zadnice, a 6) úděsně infantilní humor v podání Data. Nebýt nostalgického úvodu, šel bych na odpad! (28.04.2009)

Lehčí nadstandard mezi filmy ze Star Trek univerza. Přímé pokračování, takže se zde opravdu ještě naposledy a do posledního vydechnutí objevil starý známý Kirk, ale otěže jinak plně převzal Picard, jehož samotného a i posádku tak nějak poznám lépe, než tu starou. A zdá se i o dost zajímavější, byť zde namísto vulkánce působí robot, co si naopak rozhodne nechat vštípit emoce. I jsem zvědavý, kudy se cesty nové generace uberou. (30.09.2023)

První Picardovský Star Trek film, i když Picardovský jen částečně, vzhledem k ve Star Treku tradiční hrátkám s časem, díky nimž se teď vrací i dávno mrtvý Kirk a pomyslně předává žezlo nad velením Enterprise. Naštěstí nejen o tom jsou Generations, takže i pro negeeka jde o vcelku dobré sci-fi s ucházejícím příběhem. Jeho problém je jen to, že je na poměry série až příliš standartní a komorní, tzn nad seriálovými díly nevyniká epičností a propracovaností tak moc jak by měl... a chechtající se Data nepřináší zdaleka tak zajímavou filosofickou odbočku, jako Data-člověk z následujícího "Prvního kontaktu". Každopádně, šílený a charismatický Malcolm McDowell potěší vždy. 7/10 (05.03.2010)

Hlavním důvodem, proč mám rád vesmírnou(!) sci-fi, není většinou to "sci", ale ono "fi". Pro představivost je ve vesmíru místa takřka nekonečně, takže se jí místo teorií warpových pohonů a červých děr nechávám unášet prakticky bez zábran. Ale důvod, proč mám rád Star Trek, je ještě trochu jiný a souvisí s tím, že většina sci-fi daleko více než o budoucnosti vypráví o své přítomnosti. Každá doba, kultura má svou morálku, etiku, ideály a také tendenci je do budoucnosti projektovat v destilované a koncentrované podobě. A právě fenomén Star Trek tuhle skutečnost zrcadlí hodně. Baví mě sledovat jeho postupný vývoj a proto tenhle komentář dávám právě na místo, kde se obě generace střetávají. I když spíš než nějaká vize vévodí tomuto dílu Datův emoční čip. Když vás bude zajímat minulost, zkuste zjistit, jak tehdy přemýšleli o budoucnosti. (26.08.2006)

Tohle ovšem ne! Jsem poslední, koho byste měli nazývat fanouškem původní posádky, takže střídání stráží pro mě není žádnou tragédií. Jenže nová posádka Enterprise (kterou znám vlastně déle, protože Novou generaci jsem jako malý sledoval) je zásadně slabší, nebo alespoň v tomto filmu z ní mám ten pocit. Krom Pickarda chybí silný charakter, jsou tu jen karikatury. A Kirkův návrat je úplně zbytečný. Děj samotný působí jen jako epizoda seriálu neúnosně, uměle a velmi viditelně natahovaná ne na pochopitelných 90, ale dokonce 113 minut! Proč? Podobně jako Pátrání po Spockovi bylo jen návratem postavy bez zajímavého děje, jsou Generace jen nudným předáním pochodně. PS: Co to WTF měla dafuq znamenat ta prskavka, co "za jedenáct sekund doletí do slunce"? Nebyl vždycky Star Trek pro nerdy? Který nerd tohle sežere? Já z fyziky skoro propadal, ale tohle je moc i na mě. (05.06.2013)