Světla velkoměsta

Po seznámení s Keatonem mě ta Chaplinova díla příliš neuspokojují, i zde na mě film plně nezapůsobil - malá kadence gagů, někdy až příliš prvoplánových a nedotažených, natahovaných (pády do řeky), samozřejmě se zde našly i světla místa a především ona romance je tak krásně hořká - tragikomický rozměr Chaplinova díla rozhodně kvituji a jedině díky němu dávám nadprůměrné hodnocení. (20.04.2012)

Charlie Chaplin opět prokazuje neskutečnou nápaditost, co se do struktury a návaznosti jednotlivých scének týká. Navíc nám dokazuje, že i při komedii jde také o děj, a tak vytvořil celkem zajímavé postavy, tedy samozřejmě kromě té své klasické - Tuláka. Excentrický milionář je výborný a slepá květinářka krásně dojemná. Opět film, který funguje ve všech svých momentech. (22.07.2014)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

Vkusná legrace, skvělá hudba, k tomu romantika bez sentimentu. Charles Chaplin je legendou právem, tenhle film, i když byl natočený před tři čtvrtě stoletím, nikdy nezestárne. Kromě toho, že je celý poskládaný z prvotřídních grotesek, který by obstály i samy o sobě, má i hodně navíc. Hlavně až překvapivě velkej prostor dostalo charakterní herectví v negroteskových scénách. Virginia Cherill je tak výrazově úsporná a přitom v mnoha momentech tolik působivá, jako žádná jiná Chaplinova herečka z filmů, který jsem viděl, a že byla laťka hodně vysoko. I Charlie je na jednom z vrcholů svých hereckých a hlavně režisérských schopností, preciznost jednotlivých scén přímo bije do očí (hlavně seznámení a závěrečné shledání jsou super extra). (28.11.2006)

První setkání s klasickým Chaplinovým humorem. Z dnešního hlediska je vesměs překonán, hlavně proto, že tehdy humor rovnal se jakémusi grotesknímu pitvoření. Ale i přesto (nebo právě proto) v tomhle tkví to kouzlo komedií němé éry. Bavil jsem se po celou dobu snímku, i když ta komika může být dnešnímu člověku cizí (záchvaty smíchu až na jeden případ nevyvolává, ale vzhledem k mým obavám velké překvapení) - ale nacházím zde i přes ono trdélkování pár opravdu chytrých vtipů. Nejlepší jsou dle mě krom té profláknuté při zápase v boxu scény se sochou v úvodu a pak ta po pracovní šichtě - umývání máslem a k jídlu chleba s mýdlem. Překvapilo mě, že na němý film je tu poměrně málo přehrávání - s výjimkou Chaplina prakticky žádné. (18.05.2009)