Cirkus

Water for Elephants dvadsiatych rokov minulého storočia. Akurát, že tento film je vtipný, úžasne zahraný a funguje v ňom romantická línia. Povedal by som, že niet ideálnejšieho dejiska pre nemú grotesku než je cirkus, ale Chaplinovi je to v podstate jedno. Jeho gagy fungujú vždy a všade výborne, dokonca aj z pohľadu predstaviteľa mladej diváckej generácie. Nebyť miernej straty dychu v druhej polovici, išlo by o ultimátnu klasiku. (8/10) (10.09.2012)

"Je senzační, ale neví o tom." Nemotorný rekvizitář byl nevědomky vynikající při útěcích před poníkem, při machrování ve lví kleci, při šviháckém přitahování hůlkou, při skládání sebe sama do sudu a zejména při skvělém provazochodeckém čísle. Já jsem se u toho pobavil velmi dobře a taky mi celkem spadla brada z triku, ve kterém z Tuláka vylezlo jeho druhé já a nakoplo soka v lásce do zadnice. To bylo velmi povedené. Němé filmy v takto svižném rytmu mne zkrátka baví. (03.01.2016)

Cirkus do dnešného dňa patril medzi tých pár filmov Charlieho Chaplina, ktoré som doteraz nevidel. Charlie potvrdil, že mu prostredie cirkusu svedčí a dokáže v ňom vďaka svojmu talentu a invencii nájsť množstvo príležitostí na rozohratie skvelých komických situácií. Pri jeho sledovaní som si uvedomil, že rozdiel medzi ním a Mr. Beanom spočíva v tom, že aj keď obaja začínali s kratšími dramatickými útvarmi, Charlie v celovečerných filmoch dokázal citlivo prepojiť grotesku s melodrámou a zožať ešte väčšie úspechy tam, kde Rowan Atkinson zažil postupný pád. Vlastne sa tomu ani nečudujem. Charlie bol komikom, aký sa rodí raz za storočie, a pre ďalšieho už niet miesta. Štyri hviezdičky dávam preto, že film bol sledom výborne zahraných vtipných výstupov, ale chýbala mi jednotiaca myšlienka, ktorá by spájala dej do jedného celku. (02.01.2016)

Ten krvelačný poník mě naprosto odzbrojil. Nebo opice, které se pokoušejí ukousnout Charlieho nos. Chaplin byl génius, který zvládl prakticky vše od hudby (v úvodní písni dokonce zpívá!) a vkusného scénáře, přes opět výtečně zahranou hlavní roli až po produkci a excelentní režii. I po více než osmdesáti letech od natočení se u toho válíme smíchy. (16.03.2010)

Dost možná nejvtipnější Chaplinův film. Prostředí cirkusu je pro grotesku jak dělané, nabízí množství gagů a možnost se pořádně vyřádit. Za zmínku stojí i hudební doprovod, který (jak bývá u Charlieho neměnným pravidlem) výrazně přispívá k navození té správné nálady. Snímek sice do Chaplinovy filmografie nepřináší nic nového, ale měřítka žánru splňuje na výbornou. 9/10 (18.09.2009)