Jak zabít svou ženu

Burleska či černá komedie plná šovinismu až nenávisti k ženám, jaké psal Axelrod a jaká by dnes nemohla vzniknout. Výceúrovňový příběh svobodného, dobře zajištěného a s noblesním sluhou žijícího karikaturisty či tvůrce komiksů. Vyprávěcí úroveň 0-svět diváků, úroveň 1-svět Forda, úroveň 2-svět Fordem kresleného Bashe, úroveň 3-svět hrdinného tajného agenta Bashe. Protože lidé sledují, jak se v komiksech zbavil ženy (a ta ho uražena komiksem opustila a je neznámo kde), tak ho obviní a soudí za vraždu. Je osvobozen, ale cítí, že ženu miluje a chybí mu, ale pak zjistí, že žena už zase leží v posteli a chce snubní prstýnek.(Podle recenze The Film Súfi na IMDb) (11.01.2024)

Komedie, která je místy docela vtipná, ale chvílemi sklouzává do humoru, který je spíš trapný, nebo místy dokonce ubohý. Jack Lemmon ale dovede i takový film utáhnout, že vás to bude bavit, a to i přesto, že vám jeho postava přijde herecky nekomplikovaná. Jack jí ale dodává ten správný šmrnc. Navíc Virna Lisi se nenechá komediálně zahanbit. (04.06.2017)

Je to jinak - Lemmon podává solidní výkon, jaký mu jen jeho (kromě konce) slabý charakter postavy umožňuje. Film určitě zkrásňuje přítomnost Virny Lisi - známější nám tuzemcům spíše hlavní ženskou rolí z Černého tulipána. Ale hlavně - skvělý Terry - Thomas, známý britský komik, který po boku svého zaměstnavatele doslova září a jeho sluhovská beztarostná profesionalita připomíná vytříbenost Saturninovu. Začátek filmu má skvěle našlápnuto, starý mládenec, zarputilý odmítač manželského svazku, se v opilosti ožení s krásnou neznámou dívkou, která navíc ještě neumí ani slovo anglicky. Jenže odchodem Charlesovým (T-T) příběh docela ztrácí šťávu a ani docela vtipné soudní přelíčení v závěru už žebříček nespasí. (31.12.2009)

Kreslíř comicsových stripů Jack Lemmon se v opilosti ožení s krásnou Italkou, on i jeho kreslené alter ego zfotrovatí a aby se vše vrátilo do původního stavu, comicsovou manželku je třeba zabít. Co s tou skutečnou? Tohle je nosné jádro filmu. Bohužel je jen jednou ze čtyř dějových fabulí, které se v něm postupně setkávají. První část, v níž sledujeme Lemmonův tvůrčí postup (po vzoru autorů detektivek si osobně zkouší proveditelnost zápletek) je jednoznačně nejzábavnější. Ta o komunikačních potížích mezi Američanem a Italkou je zcela konvenční a připomíná tucty lepších komedií na stejné téma. Děj, který sleduje paralely mezi Lemmonovým životem a jeho comicsem, dělí od skutečné zábavnosti větší důslednost - kdyby se spojilo prolínání kresleného a hraného děje jako ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku! s bezútěšnou konfrontací smělého plánu vraždy a jeho nemotorného provedení jako v Nevěrně tvé, bylo by to ono. A konečná stanice, velká scéna u soudu, odhaluje, co bylo v předchozím ději znát jen implicitně, ale přesto dost čitelně, když víte, kdo byl scénárista George Axelrod. Jeho úspěchy (Slaměný vdovec) i prohrami (Sbohem, Charlie) se totiž táhne jako červená nit špatně skrývaná nenávist k ženám a čím víc filmů podle jeho scénářů vidím, tím víc ve mně sílí dojem, že maloměšťácká mentalita tezí typu "žena patří k plotně" se u něj musela snoubit ještě s nějakou děsivou soukromou deviací. Jistě, podobných manifestů buranství a šovinismu vznikla v té době spousta a pod každým z nich nebyl podepsán právě Axelrod, ale tahle komedie to dovádí daleko za hranice jakékoli nadsázky a uvnitř skrývá něco nepopsatelně znepokojivého. Právě ve scéně u soudu to po všech formálních obstrukcích vyhřezne tak nepokrytě, až mi přeběhl mráz po zádech. Nikdy víc. 40% (15.09.2010)

Kreslíř komiksů a mládenec z přesvědčení Stenley Ford se omylem ožení, což je přesný opak celé jeho životní filosofie. Jack Lemmon v hlavní roli si to docela užívá, menší požitek má ale divák. Téměř veškerá komika pramení z toho, že jeho sluha v podání Terry-Thomase zastává stejnou životní filosofii odmítající dlouhodobé vztahy se ženami, a z toho, že si Ford vzal Italku, která nerozumí ani slovo anglicky. Zní to líp, než jak to ve filmu působí. (18.09.2010)