Sósó no Frieren

Úvodná epizóda dokonale vystihuje celkovú atmosféru a priebeh, akým sa anime ďalej uberá. Prvýkrát v živote som videl seriál, v ktorom mi nevadilo, že dej a samotná zápletka sú odsunuté na vedľajšiu (poslednú) koľaj v prospech dokonalého vykreslenia scény a emócií, ktoré postavy práve zažívajú. Na tému nesmrteľnosti verzus pominuteľnosti ľudského života mal veľmi dobrý nábeh už Fumetsu no Anata e, dokým sa v ďalšej sérii, vcelku ironicky, nezačal strácať vo vlastnej bezcieľnosti. Frieren má zatiaľ našťastie nabehnuté na to zapísať sa ako jeden z najunikátnejších projektov súčastnosti, či už postavami, témou, hudbou, animáciou, alebo prebudenými emóciami, ktoré vo vás ostanú po pozretí každej epizódy. P.S. YOASOBI a milet FTW. 28/28 - 100% (22.03.2024)

Asi budu zase za kverulanta, ale i když chápu ten koncept, že cesta je důležitější než cíl, a vysoko oceňuji originalitu námětu, až tak úplně mě to nechytlo. Možné spoilery. Pokud se něco děje nebo se dokonce bojuje, je to super, ale větší akční pasáže jsou tu vlastně jen dvě: střet se zákeřnými démony zhruba ve třetině a docela napínavá magická vyřazovací soutěž v závěru. Zbytek je víceméně bloumání - s tunou nostalgických vzpomínek, občasným vzájemným hašteřením a náhodnými setkáními s random postavami, se kterými je nutné pokecat o nesmrtelnosti chrousta. Navíc mi všechny ty charaktery přišly svým způsobem schematické (úplně nejvíc asi Fern, která většinu času víc než šestnáctiletou dívku připomíná šestnáctiletého robota). Na druhou stranu se určitě povedlo vykreslit nápaditý mnohovrstevnatý svět se spoustou průhledů do minulosti dávné i ještě dávnější, máme tu jakýsi nepatrný charakterový vývoj hlavní protagonistky a sem tam potěší i to připomenutí některých jednoduchých životních pravd. Jako například té, že svět je lepším místem, když má hrdinu, na kterého mohou všichni vzpomínat. (24.03.2024)

Začneme negativama. Má to jen 28 dílů. Vše ostatní je perfekní. Mohl bych to asi dlouze rozvádět, ale nemám chuť. Aktuálně v mém animelistu číslo 1. Užíval jsem si každý dialog 99% P.S. soundtrack je rovněž úžasný. P.S.S. Teď jsem znovu shlédl první 4 díly a musím říct, že po druhé člověk ještě víc ocení ty jednotlivé detaily, které mu unikly (nebo při prvním shlédnutí nebyly podstatné).  A můžu s klidným srdcem říct, že nadšené hodnocení je naprosto oprávněné a první místo v myanimelistu také . (22.03.2024)

Nezasvěceným stačí vědět, že Frieren: Beyond Journey's End přišel jako velká voda a přepsal žebříčky nejlépe hodnocených anime, a to k veškeré nelibosti fanoušků Fullmetal Alchemist: Brotherhood, který do té doby kraloval první příčce a každé anime, jemuž mu se podařilo vyšvihnout se na jeho místo, brutálním způsob degradoval do nižších pozic. Frieren však nastolil situaci z dlouhodobého hlediska nemyslitelnou stejně jako tu, kdy by přišel nějaký film a sesadil z prvního místa Shawshank - většina lidí si pomyslí, co za cucáka tady zkouší narušit zavedené struktury. Jenže Frieren, hrdinka seriálu, není žádný cucák, ba naopak - neskutečně dlouholetá elfka, jejíž charakter staví na dvou hlavních vlastnostech: její kontrastní mentální (a fyzická) nevyspělost a její zkušenost v magii a bojích s monstry i lidmi. V mnoha střetnutích ji lze dokonce považovat (mimo jiné díky reakci postav) za svrchovaný, skoro až fyzikální zákon. Její postavení ve světě je nezpochybnitelné a každý, kdo se Frieren postaví, tvrdě zaplatí. Jenže jelikož podobně mocní jsou i její společníci, z dramatických scén a bojů se vytrácí napětí, navzdory skvělé animaci animátorů z Madhouse typické svojí prací s kamerou a ručně animovaným pozadím. Naštěstí akce neurčuje žánr celého seriálu, tomu jde o něco úplně jiného. Vypráví totiž příběh po skončení toho hlavního příběhu: Frieren se skupinou hrdinů porazila Krále démonů, zachránila svět a děj samotného seriálu tak začíná až zhruba po 80 letech od těchto událostí. Vnímání plynutí času, jeho neúprosnosti a vliv na naše blízké - to je to, nad čím Frieren vybízí, aby člověk přemítal. Práce s časem a jeho zhušťováním je pak velmi emblematická a projevuje se kupříkladu ve velmi četném výskytu shrnovacích montáží, během nichž se odehraje celá řada zajímavých věcí jakoby mimoděk. ___ Frierenu tak chybí jistá větší dějovost či jasné směřování, protože se skládá více méně z oddělených epizodních příhod. Přesto však vykresluje vztahy konzistentně a duálně (současnost x flashbacky) - slovy Dr. "bomby zabíjí lidi?" Oppenheimera: je to paradoxní, ale přesto to funguje. Nejde totiž o odvyprávění ultimátního epického příběhu (neboť ten už skončil), ale o něžně plynoucí epilog hrdinů dávných časů očima nastupující generace. (03.04.2024)

Sentiment the anime, byť se nepovažuji za sentimentálního člověka, přesto mě anime svou netradiční atmosférou celkem omámilo, kde opravdu neplatí, že má na vše dost času jen naše prakticky nesmrtelná elfka. Pomalé tempo je největší síla a zároveň i největší slabina. Docela mě bavilo to propojení dvou časových os, staré a nové party a jak se navzájem prolínají ve vzpomínkách Frieren a když se naše parta poprvé setkala s démony, doufal jsem, že příběh nabere obrátky a časové osy se začnou více proplétat, naneštěstí se ale jednalo jen o další vedlejší příběh, a následný „training arc“ mi přišel celkem zbytečný, s možná až moc vedlejšími postavami, byť mě i přesto některé z nich časem postupně začaly zajímat. V tom je anime dosti unikátní, nikdy totiž nevíte, která postava je vedlejší a která hlavní, všem se věnuje pozornost, některé se k partě na čas přidají a stejně rychle jak se objevily, se z příběhu zase vytratí. Za zmínku určitě také stojí produkční kvality, neskutečný cit pro detail, kde se detailně prokreslují i zdánlivě zbytečné scény, třeba i to jak postava skáče přes kaluži mi pak z nějakého důvodu utkvělo v paměti, nezáleží tak jestli se animuje zrovna epická bitka nebo taneční scéna, všemu se věnuje stejná péče. Povedený soundtrack, byť se v pozdějších částech začíná už poněkud nepříjemně opakovat, také dotváří specifickou atmosféru. (28.03.2024)