Noir

Noir si pro sebe hodnotím jako těžce bessonovské anime se silným vlastním duchem a velmi chutnou polevou, korpusem i náplní - což ovšem neznamená, že pomyslné váhy mají jednu misku (tu s negativy) zcela prázdnou. Ale i když bych si představoval poněkud větší variabilitu oděvních součástí, více reality nebo lépe naturalistična v akčních scénách, a trochu více logiky ve "vedlejších elementech" jednotlivých částí, pozitiva výrazně převažují - a to především proto, že o tomhle první z trilogie příběhů o smrtonosných dívčinách ani být nemá. Jenom mně to prostě vadí:) Nebo lépe řečeno mě to ruší. Na což dokonalé bytosti jako třeba Marius opáčí, že je to tím, že jsem osoba bez vkusu, která se na to dívá v angličtině, a že to vlastně vůbec nechápu:) Ale k věci. Na svoji dobu velmi slušná animace (i když s mladší sestrou se srovnávat nedá), na veškeré doby velmi slušné herecké výkony - což znamená přesvědčivost a schopnost přitáhnout a vtáhnout. Například úvodní heslo nebo melodie hodinek jsou z rodu symbolů, které tvoří kulty. Lehce mystický, pomalu se odkrývající ústřední příběh, výborná atmosféra (s výše uvedenými výhradami), a především ÚŽASNÁ a velmi rozmanitá hudba od madam Yuki. Noir si mě získalo a jsem rád (a vděčen jednomu přestárlému upírovi), že jsem ho měl možnost zhlédnout. To, co pro mě znamená Canta Per Me, se slovy postihnout nedá. Přes to všechno, moje srdce stále je s Motoko Kusanagi a její partou, a moje city k fenoménu Noir jsou podstatně chladnější. Proto bych dal 80%. Jenže to by tu nesměla být tea party v měsíčním svitu a "my darling girl" Chloe. Neskutečná a dokonalá...skoro;) Beru to tak, že Noir mi přinesl Yuki a Chloe, a to si zaslouží procentní bonus. Ale i s ním to bude "jen" devadesátka. (19.12.2007)

Ze začátku jsem čekala, co se stane...po polovině jsem čekala, až to už konečně skončí. Děj je často naprosto nelogický a nereálný (hlavně přestřelky), postavy jsou vykresleny nelogicky a naprosto nevěrohodně. Neustálé opakování scén je nudné a zbytečné, hudba stále stejná. Jediná pozitiva vidím ve skvělém japonském dabingu, to podivné hekání mužů v oblecích, kteří byli vzápětí zabiti, mě nikdy nepřestalo bavit. A taky by mě zajímalo, jak Mireille třepe očima...ač se snažím sebevíc, nejde mi to :) Dle mého názoru by někdo tak nevyrovnaný, jako je ona, zahynul při první přestřelce. Vůbec neuměla potlačovat emoce, stále se třepala, zbytečně dlouho mířila zbraněmi (někdy i zbytečně často, například na Kiriku) a v těch podpatcích by si určitě někdy zlomila nohu. A mimochodem, japonské anime mám velmi ráda, ač to tak možná z tohoto komentáře nevypadá. Pouze tento seriál se jim moc nevyvedl. Možná kdyby byl o polovinu kratší, tak by pár hvězd přibylo. 4/10 (28.10.2010)

Zpočátku dost zajímavé a s celkem sympatickými hrdinkami, ale čím víc se blížil konec a bobtnala nepřekvapivá "jakožemysteriozní" zápletka, tím víc se Noir nořil do temnoty nudy. Opravdu zajímavý přestával být seriál pomalu už od poloviny, ale sledovat se pořád ještě dal docela slušně... ale obzvlášť poslední čtvrtinu, kdy už bylo přesně jasné které trapnosti si ještě scénáristé vymysleli, u mě probíhalo už jen útrpné odškrtávání seznamu a čekání kdy už to konečně skončí. Děj je překombinovaná vykrádačka ze všeho možného a nenabízí víceméně nic zvláštního, stejně jako dosti ploché a předvídatelné postavy které mě svou předstíranou emocionální hloubkou vážně nezasáhly. Ale aspoň ta hudba je velice fajn až do konce. 6/10 (15.01.2009)

Za hudbu má u mě Noir jasných pět hvězd, už od první epizody jsem si hudební stránku zamiloval a obzvláště Canta per me a Salva nos mi zněly v hlavě ještě dlouho po každém dílu. S ostatním už to tak jednoznačné není. Především bych ocenil, kdyby tvůrci neukazovali v každém druhém dílu flashback událostí na Korzice, jen pokaždé o 2 sekundy delší než posledně; navíc finální odhalení toho, co se tenkrát stalo mi přišlo docela nevěrohodné. Další hůře stravitelnou skutečností je zdánlivá neprůstřelnost hlavních hrdinek. Spoustu přestřelek vyhrají díky svým střeleckým schopnostem a chytrosti ( např. 3. díl a popkorn ), ale kupříkladu při souboji na schodech v 16. dílu je musel přesně podle slov Salva nos ochraňovat sám Bůh, protože střeleckou neschopnost protivníků Kiriky a Mireille si jinak vysvětlit nedokáži. Zmíněné nedostatky mi brání dát plné hodnocení, ale jinak se mi Noir velmi líbil a klidně se na něj podívám za nějaký ten čas znovu. (02.07.2006)

Nuda, nuda, nuda. Zajímavý námět ze kterého by se dalo mnoho vytěžit. Bohužel to nevyšlo a máme tu vysoce nudný příběh, nudné charaktery, které jsem si nedokázal za celou tu dobu oblíbit ani nenávidět, jen mě prostě nudili. Díky zápletce by tu mohl být velký potenciál v akčních scénách, kterých je sice dost, ale... jsou... nudné. Hudba? Ta ujde, ale podle toho jak je všude hypována jsem čekal trochu víc. Celé je to sice takové melancholické a tváří se to smrtelně vážně, ale atmosféru to prostě nemá. Prvních pár "seznamovacích" dílů je o ničem, ale vydržel jsem protože jsem doufal, že se to rozjede.... ale ono pořád nic... kolem půlky to chvíli začalo vypadat nadějně, ale... omyl... opět nuda... Posledních pár dílů bylo o něco méně nudných, ale to bylo asi proto, že jsem se netrpělivě těšil až to skončí. Sakra lidi?! Viděli jsme vůbec stejnej Noir?! To není možný... :( Dvě hvězdy za nápad, víceméně smutnou atmosféru a občas solidní akci podpořenou slušnou hudbou. (01.10.2006)