Vlk samotář a mládě 3: Proti vichru smrti

Itto Ogami je tentokrát najat na zabití podlého šéfa jedné provincie. Postupně likviduje jeho ochranku. Současně se odvíjí vedlejší příběh v němž je Ogami konfrontován s jiným, mladým samurajem, který se s ním chce utkat. V závěru dojde k monstrózní bitvě, kde Ogami stane sám proti celé armádě! Druhý díl série mám asi raději, ale i tentokrát je na co koukat. Hektolitry krve, samurajské cti (o tu jde v „trojce“ hlavně), a úžasné poetiky japonských samurajských filmů. Na konec dojde i na pěknou písničku v níž se zpívá o tom, jak si otec a syn jdou bok po boku. (23.01.2006)

Ve třetím díle mi trochu vadili jisté změny a mnohem méně kvalitních soubojů na meče. Konfrontace se střelnými zbraněmi mi příliš neseděly a kočárek jako ultimátní zbraň na konci filmu mne dost zaskočil ... Ovšem i tak se jedná o naprostý skvost, jen ve srovnání s předešlými díly je o trochu slabší ... (07.01.2008)

Pokud bych nevěděl, že je série podle komiksu, tak bych to tady (až na závěrečnou řež) nepoznal ani za mák. Daleko více uměřenější než předchozí dva díly, cesta temnoty, jak pouť nazval sám Ogami Ittó, vede k mnoha zamyšlením nejen diváka, ale i některýc postav v průběhu filmu. Jelikož se zde poprvé objevuje zločinecká organizace známá pod návem yakuza, rád bych něco uvedl o historii jejího vzniku apod. Její počátky lze vysledovat v počátcích 17. století, v Japonsku zpustošeném častými občanskými válkami konečně zavládl mír. Samurajové již nebyli to, co dříve. Z mnoha z nich se vyprofilovali nemilosrdní zločinci a drancovali vše, co jim přišlo pod ruku. Obyvatelům měst nezbylo nic jiného, než se poohlédnout po nějaké ochraně. A právě zde můžeme vystopovat úplné zárodky japonské yakuzy. Nejdříve nazýváni machi-yakko chránili mnohé vesnice a města před nájezdy nelítostných zločineckých band. Od machi-yakko se oddělila část, která se nazvala bakuto. Vytvořila organizaci se sofistikovanou kulturou a propracovaným systémem, mnozí z nich se zabývali karetní hrou, tzv. hanafundou. Název Yakuza se odvodil právě z této karetní hry. Krátce poté její členové vytvořili strukturu, která je bez větších rozdílů platná dodnes. (20.01.2008)

Hodnotím, podobně jako v Pánovi prstenů tuto trilogii jako celek, o jejíž existenci jsem tak ještě před 14 dny neměl vůbec žádné tušení. Možná pro mě byla nejlepší Řeka smrti, ale i tak jsem byl celkově velmi překvapen a vůbec jsem si nemyslel, že na mě skoro 40 let stará filmová série zanechá takový dojem. Cesta samuraje za jeho pomstou je lemována nejen krví jeho mnoha nepřátel, ale je tu i mnoho momentů, kde sice nikdo neumírá,ale stejně zanechají hluboký dojem. Pokud prominete pro dnešní dobu malinko přehnané bojové scény s hektolitry krve a pár kilo hlavního hrdiny navíc, nemůžete být s touto trilogií v žádném případě nespokojeni. (28.06.2014)

Třetí díl této krvavé, samurajské série se mi líbil prozatím nejvíc. Je to tím, že děj je zde nejvyváženější. Ve dvojce stříkala krev téměř z každého záběru, zde je však více času věnováno ději. Opět jsou zde zajímvé komixové postavy, jako v předešlých dílech. Vlk samotář tyto zajímavé postavy pak v průběhu děje průběžně vyhlazuje. Některých je postav je až škoda. Řežby působí v provedení 70. let místy téměř komicky, naštěstí jsou však nápadité a místy pro změnu mistrovsky odvedené. To jak Vlk Samotář na konci sám porazí celou armádu je přeci jen už krapet přehnané. V tom spočívá výhoda japonských anime, můžou popsat cokoliv a nikdy to nebude vypadat blbě. (02.01.2008)