Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československý umělecký film o boji bezpečnostních orgánu s agenty našich nepřátel. V expresu je přilepena pod sedadlo krabička od cigaret s plány a instrukcemi o zničení jedné z našich přehrad. STB je o celé akci informována a pomocí podvržené krabičky agenty po dramatickém boji polapí. (Filmový přehled)

Recenze (53)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Člověka zamrazí, když si při sledování podobných filmů vybaví tehdejší temnou dobu nekompromisního budování socialistického ráje. Vyžadovala se slepá poslušnost bez pochybností a přemýšlení. Vše mělo ve své hysterii pouze černou, nebo bílou barvu. Něco se oslavovalo, něco jiného ničilo do zapomnění rozkladu beznaděje. Je to film, který nahání hrůzu z manipulace moci a ideologického příkazu, který se obřadně uctíval. Děsivé je, když vidíme celou a dlouhou řadu velmi dobrých herců, kteří se této zlomyslné šarády zúčastnili. Smutným hrdinou příběhu je všehoschopný a slabošský agent imperialistické hydry Řehoř (Svatopluk Beneš) ve svém marném pokusu o záškodnickou sabotáž. Hlavní ženskou postavou je uvědomělá socialistická učitelka Věra Mikulová (sympatická Ludmila Vendlová) se svým hořkosladkým osudem v nebezpečné akci. Nejkladnější postavou je sympatický a mužný příslušník StB František Klíma (Josef Bek), který má celou záležitost pod kontrolou. Z dalších rolí: obratný a neodbytný agent Radimský (zajímavý Bohuš Záhorský), lidový cestující a bezprostřední zlepšovatel František Čapek (příjemný Jaroslav Marvan), odtažitá a nespokojená cestující Marie Vaňková (příjemná Zdeňka Baldová), dobrácký a zostuzovaný kouzelník Mrkvička alias Bondini (sympatický František Filipovský), podlý a zastrašující agent Nowak (Miroslav Homola), napravený a snaživý hříšník a taxikář Dvořák (Ladislav Boháč), budovatelský strojvůdce (Jaroslav Vojta), nedočkavý topič (Rudolf Deyl ml.), vedoucí rozsáhlé a perfektně provedené akce proti nepřátelům státu a přesvědčený příslušník StB Jiří Mareš (Ladislav Chudík), či zachraňující vlakový číšník Veselý (Zdeněk Dítě). Lze to označit jako oslavu budování socialistického státu a osočování imperialistických mocností ze záškodnické podvratné činnosti proti prostému lidu a světovému míru. Smutno je mi z této nekompromisní demonstrace moci a předkládání jediné platné pravdy! Je to nebezpečné. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Ideologický špionážní film, jehož plytké pojetí ideologie, mizerný scénář a chaotické natáčení kritizoval i tehdejší tisk s Rudým právem v čele, musí dnes být zákonitě k smíchu. A po dějové stránce opravdu také většinou je - výjimkou jsou jen ty situace, které jsou k vzteku (vysmívání se čihošťskému zázraku, mašinfírové, kteří splnili závazek, STB, pro niž nejsou polepšení lidé nepřáteli). Takže qčkoliv Expres z Norimberka nabídne i několik vyloženě pěkných noirových záběrů, má docela spád a hraje k němu výborná Vačkářova hudba, podívaná je to podprůměrná. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Dobová ideologická sračka s několika vtipnými momenty (z dnešního pohledu). 1) Z filmu si odnáším pohled na rozzářené děti, které v krojích přišly na nádraží v Chebu k odjezdu vlaku zazpívat své učitelce. Ta jela na jednodenní školení do Prahy. 2) Také policejní stíhači na motorkách stojí za zmínku. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Další z komunisticko budovatelských agitek, která je naštěstí k divákovi milosrdná svojí stopáží. O co jde? Válka skončila, vítězný únor rozprostřel nad sedláky a dělníky rudý háv ukazující svělou bodoucnost. Přesto se po naší socialistické republice potloukaly temné živly, které chtěli osvobozené zemi škodit. Jednou z takových akcí reakce je - vyhození přehrady do povětří !!! -. Z Norimberka vyráží expres, kde se to hemží nejen gangstery, ale i tajnými soudruhy z STB a celou plejádou uvědomnělých pracujících. Příklad za všechny, po dojezdu expresu na Hlavní nádráží děkuje topič strojvůdci, že dojeli na čas (má totiž svatbu) a mašinfíra Jaroslav Vojta mu sdělí, že je to hlavně proto , že si dali v depu závazek... Celá teroristická skupina je samozřejmě hned ve vlaku odhalena a STB postupně všechny zatkne. Některé gangstery ovšem až v Praze po rádoby efektních honičkách. V jednu chvíli jsem u film vyprskl smíchy to když hlídkující vozidlo SNB nahlásilo průjezd podezřelého auta a operátor vyslal - stihače což byli dva zakuklenci na jawách :-)) Ve filmu se mihne velké množství hvězd, Marvan, Chudík, Beneš, Filipák, Pepíček Beků atd... Nevím zda to byla náhoda, ale gangstery hrají většinou prvorepublikoví herci (kteří dříve hráli továrníky a vyšší společnost) : Boháč, Homola, Beneš. Naproti tomu statečné policisty a tajné již hraje nová partička, Chudík, Bek ... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Závěrečná akční scéna byla natočena na smíchovské straně pod Jiráskovým mostem v Praze. (Robbi)
  • Ačkoliv „Orient Express“ vyjíždí z Norimberka, úvodní scéna byla natočena na 1. koleji tehdy Hlavního nádraží v Praze, pouze byly dodány německé nápisy. (Robbi)
  • Klasický problém při filmech z prostředí železnice – sestava vagónů je v různých záběrech odlišná, použity byly i zcela jiné typy. (Robbi)

Reklama

Reklama