Ballada o doblestnom rycare Ajvengo
Ivanhoe: Balada o statočnom rytierovi
Ivanhoe
Režie:
Sergej TarasovHudba:
Igor KanťukovObsahy(1)
Nejznámější historický román skotského spisovatele Waltera Scotta ožil v roce 1983 v sovětském snímku, který se ihned stal filmem dětství současné střední generace. Vracíme se v něm do středověké Anglie na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce. Romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe dokonale vystihuje ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilnictví, na druhé pak hrdinství a statečnost psanců. Román měl ihned po svém vydání obrovský ohlas a roku 1891 byla podle něho dokonce zkomponována opera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Námet je dobrý sám o sebe. Horšie osobné súboje sa striedajú s tými lepšími. No nebyť sovietskych pesničiek vo filme, tažko by som hádal krajinu pôvodu (pár podarených tvár sa tam našlo, ktoré nepasujú na inší krk :) ako ruský). Ale práve tie urevané sovietske pesničky ničili dobrý film, trhalo mi to uši, ako to tam nepasovalo. Síce vo filme mohlo byt aj viac dobrodružna a výpravy a menej "stojacich" scén, ale to by sme už od sovietskych filmárov chceli trochu veľa. ()
Cítím to podobně jako flanker.27 - Jde o film mého dětství . No ano, za část těch hvězdiček může nostalgie. Něco sám film ... a zcela zásadní úlohu zde mají písně Vladimíra Vysockého. Balada o knížních dětech je do dnes můj nejoblíbenější track od něj. "Jestli při bezpráví se ti zatíná pěst, jestli nad vavřín, slávu kladeš pravdu a čest, jestli hloupost ti vadí a chceš změnit ten svět, pak věz že v mladí knihy dobré si čet." :) ()
Na základní škole nám lístky na tento film nabízelo se slevou SRPŠ, což už předem odradilo nemálo diváků. Když jsem o pár let později tuto verzi známého příběhu zhlédl v TV, překvapila mne slušná úroveň výpravy, rychlý spád a celkově atraktivní zpracování. Jediným trochu rušivým elementem se mi zdá být přemíra písní, na jejichž pozadí se odehrávají mnohé scény - například ono dobývání hradu, o němž se zmiňuje Stanley. ()
Snímek v dobách socialismu hojně podporován a podbízen Čechoslovákům. Sověti se pustili i do historického románu z dob krále Richarda Lví Srdce. Ve své době pochopitelně dosti oblíben. Ono nic jiného ani nebylo. Při dnešním pohledu se jedná o opatrnou záležitost, která dává pozor, aby nebyli překročeny socialistické meze. Děj se odvíjí velmi pomalu, je podkládán písněmi, které příběh oživují, a snaží se z hlavní postavy vytvořit romantického hrdinu. Ale ono to nějak nefunguje. Celé to připomíná spíše divadelní představení v přírodě. Scéna dobývání hradu vypadá jako dětská hra. Aby ne, tehdy se filmaři nesměli přibližovat k imperialistické tvorbě, a tak to podle toho taky vypadá. A anglické postavy, které mají ruské tváře? To je jako by Mongol hrál Jana Žižku. Na druhou stranu úplná slátanina to zase také není, a tak se pro mnohé tento film stává pouhou příjemnou nostalgickou vzpomínkou. ()
Velmi povedená rytírna. Vždycky mě překvapí, že to Rusové umí, nějak to od nich nečekám a tím příjemněji jsem překvapen. Film věrně kopíruje Waltera Scotta, nesnaží se nad něj vyvyšovat, což mi přídává na sympatiích. Kupodivu ani tradičně rusky pomalejší tempo mu nijak nevadí. Výteční se mi zdáli herci. ()
Reklama