Sněžné bratrstvo

Udalosti, podľa ktorých snímka vznikla, sú ešte i po desaťročiach drsné, šokujúce a nejeden divák si zrejme položí otázku, ako by sa zachoval na ich mieste. Mám pred tým rešpekt. Bolo to šialené. Nečudujem sa, že filmárov téma láka, ale mám pocit, že voči daným udalostiam cítia takú veľkú pokoru, že im to až bráni v natočení fest strhujúcej drámy. Takže verzia 2023 je v mojich očiach rovnako nie zlá, ale ani dobrá, ako napr. verzia z deväťdesiatok s Ethanom Hawkeom (existuje ešte mexická verzia z r. 1976, na ktorú sa zabúda). Paradoxne, alebo možno aj neparadoxne, ma viac, než samotný snežný survival, bavil úvod a záver. (29.01.2024)

Je dobře že Přežít dostalo novou verze. Spousta lidí se na různé remaky kouká skrz prsty, ale za mě je úplně v pořádku, že se vezme nějaký příběh a tvůrci z něj něco vyřadí, něco přidají, něco dají do popředí nebo upozadí. Bayonu mám moc rád. V jeho podání byl Druhý Jurský svět zábavnou hororovou podívanou. Jeho cit pro hororovou scénu jsem zaregistroval minimálně jednou i ve Sněžném bratrstvu. Příběh o skupince přeživších, kteří se v rámci přežití musejí uchýlit k něčemu co běžný člověk nemá šanci pobrat. Přestože jsem věděl jak to celé dopadne, užíval jsem si rozhodně více než ve snímku z roku 93. Navíc hispánský casting a španělština je zcela určitě vhodnější. PS: Na druhý den jsem si dal výšlap na jednu rozhodnu a během výstupu poměrně dosti fokalo. Nahoře to byl učiněný uragán. Čepice musela okamžitě jít na uši ... nebudu vás napínat. Nebyl to vůbec příjemný zážitek a přitom trval pouhých 10 minut. Neumím si představit co museli prožívat pasážeři uvěznění v troskách letadla 72 dní noc co noc. 80% (29.04.2024)

Jaký to má smysl? Smysl tomu musíte dát sami. Jen vy znáte odpověď. Pečujte o sebe. A řekněte všem, co se v těch horách stalo. S príbehom tímu Old Christians Club som sa zoznámila pred rokmi v Alive. Vtedy, ako aj dnes ma to zasiahlo rovnako. Bayona nám toho porozprával viac a trochu drsnejšie, v španielskom jazyku a s miestnymi hercami. Už  pri The Impossible dokázal, že vie .. a dosť dobre. (21.01.2024)

Sugestívnejšie ako jeho hollywoodsky predchodca ALIVE, ale v podstate menej zábavné. Nechcem vyznieť zle, slovo zábavné pri takejto skutočnosti možno neznie najvhodnejšie, ale význam tohto slova bol odvodený od diváckej vďačnosti k filmu. Príbeh stroskotancov je pútavý námet, ale tu pôsobí účelovo naťahovane a ukrajuje svojimi zbytočnými minútami z gradácie deja, ktorý eskaluje v emocionálny záver s perfektnou hudbou Michaela Giacchina. (19.05.2024)

„Ragby mě vůbec nezajímá.“ - „O ragby přece vůbec nejde. Santiago de Chile za 45 dolarů! Viděl jsi někdy levnější letenky?“ - „Nikdy.“ Způsob, jakým režisér Bayona před časem pojal katastrofický žánr ve filmu Nic nás nerozdělí, zde dokázal vypilovat téměř k dokonalosti. Ne úplně, výtky v podobě přestřelené stopáže (natahovaný konec) a faktu, že ani po víc než 2 hodinách jsem si nebyl schopný zapamatovat víc než pár jmen přeživších, mi brání v hodnocení nejvyšším, přesto silné 4* si film jistě zaslouží. I navzdory délce umí diváka výborně vtáhnout do děje a přímo na místo dopadu, jako by tam byl spolu s nimi. Už pasáž pádu je skvěle řemeslně natočená, podobně jako bouře či laviny. A z hlediska psychologie zas zaujme to kolektivní napjaté čekání (mix váhání, strachu, hanby, znechucení), kdo najde tu vůli udělat první „krok“. Stejně jako otázka víry. A nejen v Boha, ale vůbec v to, že mohou přežít. „Marcelo uvízl pod sněhem. Konečně necítil ten chlad, necítil nic. A necítit nic je úleva. Na takovou chvíli čekáme už 17 dní. Na chvilku klidu, oddechu.“ (26.01.2024)