Režie:
Svatava SimonováScénář:
Zdena BrunclíkováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jaromír KlempířHrají:
Martin Stropnický, Ladislav Mrkvička, Barbora Srncová, Barbora Leichnerová, Monika Foris Kvasničková, Petr Štěpánek, Oldřich Vízner, Karel Augusta, Květa FialováObsahy(2)
Věřili byste, že se pohádkovému Honzovi (M. Stropnický) už nechce zápolit s draky, vysvobozovat krásné princezny a dělit se s kouzelnými babičkami o buchty? V pohádce o třech zakletých princeznách si Honza usmyslel, že si trochu odpočine a udělá si báječné prázdniny. Předtím ho ale nějaké to vysvobozování přece jen čeká. (Česká televize)
(více)Recenze (27)
U-ÁÁÁÁÁÁÁ. Stupidita nejvyššího stupně. Chudinky princezny se měly stát zdravotní sestřičkou, prodavačkou a zootechničkou. Děs a běs. Je to něco jako slabý odvar ze statečného kováře + co-kdo-vymyslí. Myslím tím ty zrádné kamarády (Honzu asi někdo postříkal slzným plynem, že si nevšiml, že to jsou ti tři)... ()
Stropnického rulézní přílet na scénu na měsíčku (!) s kolem dokola se třpytícími hvězdičkami (!!) na obloze, která je bez jediného mráčku (!!!), je už sám o sobě za dvě hvězdy. Pak jsou tu princezny škaredý jak cesta do práce, co zpívají falešně a o to víc nahlas a dranděj na kolečkovejch bruslích. To je tak cool, že je to za další hvězdu. No a u scény, kdy Honza poněkolikáté letí v beranici noční oblohou, až se černé pozadí chvěje a zpívá, že jde "s buchtou do světa" jsem už úplně dojatá. Takže nekritické čtyři hvězdy. To je totiž srdeční záležitost. ()
Líbí se mi pokus o nadhled a vtip, i ta myšlenka, že Honza vlastně má na zachraňování živnost. Pominu až přespříliš studiové pojetí s černým divadlem, které mi vždy lezlo na nervy. Ale ten scénář je fakt o ničem a pár vtipných špílců za dlouhou dobu prázdné slámy jej moc nepozvedne. Chtělo to rozhodně dotáhnout pořádně do konce. Písničky - některé lezou brzy na nervy, neb Stropnický moc zpívat neumí (na druhou stranu šaškování mu jde skvěle), a ta závěrečná ("Zootechničkou? Proč ne?") je tak absurdní, že má nakročeno do guilty pleasure. Kdyby takto s nadhledem a myšlenkou na nájemného Honzu pojal některý režisér na velkém plátně, se slušným scénářem, bylo by to dobré pokoukání. ()
Průvodcem touto nevšední a veselou pohádkou je samozřejmě Honza. To už je jasné podle názvu. Ovšem, tenhle Honza je neobyčejný chasník. Není hloupý, ale zpívá a tančí. Zpívá a tancuje za každé situace, dokonce i když bojuje se strašlivým drakem. Ještě lepší byli povedení zachránci princezen v čele s Petrem Štěpánkem. Se studiovými triky jsem žádný problém neměla. ()
Princezny se ztratily a nejsou ani v královské kůlně - práce pro Honzu, na kterého nemá ani Chuck Noris. Tentokrát to dotáhl až na žánrovou reflexi, ba dekonstrukci, arci poněkud dobově poznamenanou, a to nejen reálsocialismem ("zootechničkou? proč ne!"), ale i typicky českou televizní infantilně pitvornou perverzí. Nutno ovšem vytknout, že "český Honza", jakkoli se často projevuje rytířsky a vítězí chytrostí a vtipem, je vždycky tak trochu křupan a ňouma, což tento "Honza an sich" nesplňuje a stylizuje se spíš podle francouzské módy. Což ale koresponduje s problémem opony Národního divadla, takže je to vlastně v pořádku. K tomu skvělé obsazení a hlášky - pod pět hvězdiček jít nelze. Kouzelná fajfka je super. ()
Reklama