Inženýrská odysea

Byli tři studenti. Žili studenstky, ale po studiu se už jejich cesty rozdělily a zase spojovali. ideály z časů studentských vizí, nastupuje realita. Každý z těch tří se věnuje tomu, co je mu nejbližší. Citát: "Ale já nemám čas dávat ti pořád čas, já se tady musím starat o to, aby bylo na výplaty, a nemohu pořád čekat, až konečně dokončíš ten svůj tkalcovský stroj. Japonci byli rychleji, vzali si od tebe co potřebovali, a rychleji dokončili to, co se tobě nepodařilo. Tak to musíš brát... Už na to zapomeň, a bude to dobře pro všechny, neb jinak to bude zase jen ostuda."...Ten seriál je hodně zajímavý, jak scenárista rozestavil postavy, jaké postavy použil, jakým vývojem procházejí, a především je to i dokumentem doby, nejen socialistické. Padají tam i názory jako třeba - a oni jen mění dizajn, to a ono je jakoby vylepšení, ale ve skutečnosti prodávají roky totéž. Připomíná nám to i dnešní dobu. ...Zajímavé ale taky je, jak pohlíží autor scénáře přesně na povolání, která jsou stále stejná i v dnešní době - strojírenský podnik a hierarchie v něm (potažmo jakýkoli podnik), školství, zubařina atd. Dále jsou zde i různé instituce...Psychologie postav jde do pozadí, takže jsou "logicky "statické" jinak by se v nich diváci "ztráceli...Každý seriál je pohádka, To Vám řekne třeba režisér H.Bočan, a jemu podobní, ale můžete si toho všimnout i Vy sami. (24.09.2010)

Takže, nejprve k postavám. Už to tu zaznělo, ale musím to zopakovat: Petr Kostka nechutně přehrává a jeho postava(Ing. Pešek ml.) je nejen nepříjemná ale také neuvěřitelná, protože nevěřím, že ani za komunismu není možné, aby se blbeček s pochybnými názory navíc bez ekonomického vzdělání(a jakýhkoli vloh) stal v 32 letech šéfem továrny. Postava jeho otce, který jakožto harcovník odmítne kvůli výpovědi před lety přijít na svatbu synovi a poznat své vnuky, ovšem za 5 minut pracovního rozhovoru se udobří, je opravdu nehoráznou drzostí scénáristy.Po čase vás ovšem začne šíleně štvát i další hlavní postava, Ing. Kořínek, kterého hraje Jaroslav Satoranský. Ta je zezačátku příjemně pasivní, ale ke konci začne dělat urážlivá a zbytečná rozhodnutí, která podle mě nekorespondují s předchozím líčením postavy. Prostě si říkáte, že bůh mu sice nadělil schopnost výjímečného inženýra, ale na zbytek jaksi zapomněl, tudíž lze vše zkrátit dvouslovím "blb s nadáním":-) Jedinou snesitelnou hlavní postavou tak zůstává Ing. Krnáč v podání Michala Dočolomanského. Ten se však na obrazovce tak často neobjevuje a je takříkajíc kamarádem "do počtu". Aby vše nebylo jen inženýrské, Dietl ředí děj vztahy a hledáním lásek. Bohužel vše je hluboko pod úrovní Ordinace v růžové zahradě, navíc mnoho takových scén je naprosto zbytečných a na další děj seriálu nemají žádný vliv.Seriál samozřejmě není komunistickou agitkou i když jsem si zcela jist že měl být. Jeho cílem bylo ukázat, jak na to v socialismu a také to, že vedoucí se v práci neflákají a strana tvrdě pracuje na lepším životě pro každého.Vše je nyní samozřejmě velmi směšně a my víme, že ani stovky Kořínků či Pešků by režim nezachránili.Zajímavé je pojetí času, seriál probíhá v rozmezí 15ti let, ale vám se zdá, že čas ubíhá pomaleji. Autoři tak uměle zavedli vizuální změnu: Sem tam někdo začne kouřit nebo nosit brýle, objeví se i šediny. Dám jen jednu * a to za odkrytí života v komunistických fabrikách, některé herce(zejména Císlera) a také za kultovní(samozřejmě směšné) hlášky typu: "Mašina, to je láska na celý život" či "Nikdy jsem neviděl tak inteligentní tkalcovský stav". (30.09.2006)

Zase tak strašné to není a přeci jen se tam občas něco děje. Vzít to pěkně po soudružsku, přátelé a přimhouřit oko nad chybami, to je myslím lidské a takové obtížné téma jako je strojírenský průmysl si to plným právem zaslouží. Není to muž na radnici, není to žena pod pultem tedy za pultem, a Petr Kostka to vzal za ten nejsprávnější konec, za který to mohl vzít. Čest jeho zde památce! (10.10.2011)

Socialistická pohádka, ve které tři bratry nahradí tři inženýři, a místo boje s drakem je tu boj s váznoucím průmyslem, ve kterém hrdinům pomáhají různé pohádkové bytosti. Jako třeba moudří straničtí funkcionáři. Celé se to sice odehrává v alternativní socialistické realitě, tu však naštěstí není po čtyřiceti letech od natočení těžké nastavit do správné perspektivy. Se správnými filtry pak výsledek není zase až tak špatný, jak jsem podle zdejšího hodnocení čekal. Jistě, Sokolovský není žádný génius, řada herců jede na autopilota a často je to nechtěně zábavné (to nemluvím jen o brýlích Petra Kostky), přesto je to svým způsobem zajímavé. Je to krátké (13 dílů pokrývajících cca 10 let) a díky tomu svižné, plné zvratů, a to v rovině „budovatelské“ i té osobní a vztahové, která je tu mnohem reálnější a zajímavější než to, co předvádí současné české seriály. Charaktery jsou sice načrtnuté zkratkovitě, přesto osobité a je zajímavé sledovat jejich vzájemné interakce, zejména v dobovém kontextu. Bylo zábavné sledovat, jak tu každá postava má svůj dokonalý protiklad, byl tu výborný Císler, a bylo to o něčem, na rozdíl od současných seriálů. (18.05.2019)

Dietl a jeho brilantní vystihování seriálových postav. K dispozici měl trio velmi schopných herců v rolích inženýrů: Satoranský, Dočolomanský a nejvýraznější z nich Kostka. Slabší to bylo, když se zabrousilo do prostředí počítačů a tehdejší "moderní" a "vyspělé" techniky. Tam mně přišlo, že se docela tápalo, ale jakmile byla možnost rozehrát nějakou životní situaci, byl Dietl přesný a pohotový. Uměl navodit smutnou i radostnou událost opravdu přesvědčivě. Sokolovský byl opět režisérem na svém místě a černá čísla má seriál nezaslouženě. Pravda, pro současné diváky se seriál bude jevit poněkud archaicky, ale ani jeden ze současných českých seriálů není možné zhlédnout opakovaně. Jenom bych ještě současným seriálovým scénáristům, nebo spíše břídilům, doporučoval občas kouknout, jak se má pracovat se seriálovými postavami. Seriál dnes neosloví tak, jako v době svého vzniku. A také výraznou měrou ztratil na aktuálnosti. 60% (01.05.2012)