Zprávař: Příběh Rona Burgundyho

Ferrella som si vyložene obľúbil. Aj tu je skvelý, rovnako ako Christina Applegate a ponúkne nenáročnému divákovi veselé chvíľky. Hlásateľ je veľmi osobitá komédia a to či sa Vám bude páčiť záleží na Vašom vzťahu k Willovi Ferrellovi. Niektoré scény sú trošku prehnané a nevtipné ale inak je to podarená komédia, u ktorej som sa neraz zasmial. Je to klasika, záplava gagov bez najmenšieho záujmu na kvalite, čím uletenejšie tým lepšie. Ale tých vydarených je tu tiež veľa, pouličné bitka spravodajských gangov hovorí za všetko. Daj filmu je síce celkom jednoduchý, ale je to tak narvané vtipmi, že už to snáď viac nešlo a pár scén som ešte dlho rozdýchával. Samozrejme všetkému vévodí Ferrell, ale aj ostatní stojí za povšimnutie. Celkovo tento film srší vtipom a nápadmi. Atmosféru 70. rokov sa podarilo navodiť dokonale. Kostýmy sú presné, rovnako ako interiéry a všadeprítomné fúzy. (13.10.2019)

V 70.letech byl jedním z nejpopulárnějších povolání tzv. zprávař. A tím nejlepším ze všech byl Ron Burgundy. Ženská emancipace však nezadržitelně vtrhla i na Ronovo pracoviště. Zprávařská legenda se tak musí poprat nejen s osukněnou konkurencí, vlastním chtíčem a hrou na flétnu, ale i s vlastním egem. Vydařená komedie Willa Ferrella v mnohém překonává filmy dvojice Stiler-Wilson. Neobsahuje sice žádnou scénu, u které bych se tak nasmál tolik jako třeba u „opičího tance“ kolem počítače ze Zoolendera, na druhou stranu se však jedná o kompaktní film, který není „pouhým“ slepencem vydařených vtipů. Tím samozřejmě nenaznačuji, že by Anchorman sledoval jiný cíl než pobavit diváka – on se snaží, ale mnohem kultivovanější, řekl bych až sofistikovanější formou. Což je opět trochu zavádějící – není to žádná komedie pro intelektuály. Je to prostě další vydařená jízda od fratpacku, a jediná možnost jak k ní napsat něco jiného než „opět skvělé“, je hledání drobných nuancí, rozdílů mezi jednotlivými autory. Tedy, Ferrell tu působí jako tak trochu jako Chevy Chase v nejlepších letech – nejen stylem humoru, ale on tak skutečně vypadá! Christina Applegate mu skvěle sekunduje, ale, přiznejme si, že tu hraje druhé housle Nádherně vybraný je i Burgundyho zprávařský tým. Tak uhozenou skupinu lidí jsem ve filmu snad ještě neviděl (napadají mě jen Trierovi Idioti:-) Pokud se chcete kvalitně bavit, Anchorman je jasná volba. A pozor – zkrátka nepřijdou ani příznivci Jethro Tull! (03.12.2005)

Těžko najít film, v němž jsou chlapi za větší hovada. A ještě těžší najít snímek, ve kterém by mě to hovadství a totálně neseriózní feministický podtón tak bavily. Zprávař je o Willu Ferrellovi, jenž tu předvádí asi svůj nejpřestřelenější a nejvtipnější výkon - a víc ani vědět nepotřebujete. Občas trochu trapné a dramaturgicky nesladěné, ale zatraceně zábavné a narvané nápady a cameo rolemi, které vás srazí do kolen (vede Ben Stiller ve svém Vybíjená módu). Být skutečné zprávy takhle odvázané, tak se na ně i dívám. (21.11.2018)

V nultých letech téměř nešlo narazit na americkou komedii, ve které by se nevyskytoval proměnlivý počet členů party jménem Frat Pack. Občas byli relativně rozumní, jindy se utrhli ze řetězu a jindy stvořili Rona Burgundyho. I vedle výstřelů typu Zoolandera, natož mezi najednou zcela usedle působících Vybíjené či Starskyho a Hutche, vypadá Zprávař jako sled gagů, ke kterému se scénář psal jen jako povinná kostra, aby ho vůbec bylo možné natočit a pustit do kin. A sem tam se ta nekonečná improvizace Ferrellova řevu nebo Carellova dadaistického plácání trefí. Na jeden takový moment ale připadají tři naprosto mimózní a inteligenci diváka urážející. Pro někoho je možná výlet do sedmdesátkového San Diega vzpomínkou na dobu, kdy mohly komedie nekorektně ukázat téměř cokoli a pozurážet libovolnou skupinu. Za mě ale zestárnul do téměř nesledovatelného patvaru, který drží nad vodou vedlejší role a téměř hmatatelný pocit, že zúčastnění se očividně dobře bavili. Tak alespoň někdo. (07.02.2021)

Jak to vyjádřit. V žánru nerealistické komedie to bylo dobré, rovina romantická žádná a občas mě herci doháněli k trapným slzám. Jeden moment jsem si myslela, že už to lepší být nemůže, když se na scéně objevilo tolik komiků.. ale jedna scéna to nezachrání. Je to lepší průměr. Co se mi ale líbilo byl smysl pro humor. I když mě se tam zdály asi jen 2 scény komické, tak občas jsem z toho cítila až velmi neamerický ten styl. Místy jsem nevnímala ten jejich typický tlak a la - teď je čas, aby jste se zasmáli. Dělali to tak nenásilně a nenutili mi to.. No ale to bylo jen místy.. Americký humor s useknutými končetinami se zde nezapře. (16.04.2011)