Dick Whittington

To je snad nejnudnější pohádka, kterou jsem kdy viděl. Teda pokud se dá považovat za pohádku staromódní příběh ze viktoriánské Anglie, který by jako z pera Charlese Dickense vypadl. Jediné pohádkové, je tam snad jen ta mluvící kočka, která mi přišla hodně zfetovaná. Vždyť ona se hýbala jen, když si šla pro žrádlo. Když ji ti kluci chtěli utopit, tak vypadala jako už dávno mrtvá. Kromě toho se tam takřka nic neděje. Spíš se tam jen kecá a nejhorší je to temné vyobrazení. Pohádky by měly být barevné, ale tohle je takové celé šedo-hnědé... no prostě viktoriánská doba se vším všudy... [323. hodnocení, 15. komentář, 60%] (29.10.2020)

"Vy jste čím dál vousatější, kapitáne !!" ;) Tak jsem si přece jen nevšiml jen já, jak vlastně v každé pohádce Vlasta Janečková svého bývalého manžela Petra Štěpánka vyzdobila nějakým pořádným knírem !! ;) Co na to Freud ?? To by jistě stálo za nějaký psychologický rozbor..;) Nicméně Dick(ens) by byl jistě spokojen.. Janečková totiž přišla s výborně zahranou i obsazenou záležitostí, z níž ta dickensovská atmosféra přímo čiší.. A ten Eduard Cupák jako vypravěč, byť jen prostřednictvím voiceoveru, to je prostě lahůdka !! (07.03.2015)

Obyčejný příběh na oblíbené téma z bídy k bohatství přišel skrze náhodu a dobré srdce. Pokud někde potkáte mluvící kočku, nelitujte, že to není nějaké kloudné zvíře, třeba pes, nebo něco tradičně kouzelného, třeba ryba, a chyťte kočku za ocas, tedy příležitost za pačesy, protože natuty už za rohem číhá štěstí. Protože štěstí nemá na práci nic jiného, než číhat ausgerechnet na vás. (27.01.2013)

Vnějšková "obyčejnost" této pohádky je víc než vyvažována neobyčejností anglické předlohy, místy nabývající až dickensonovského mravně naléhavého rázu, kvalitním scénářem a řadou skvělých hereckých výkonů. Příběh o triumfu lidské slušnosti, lásce, která hory přenáší, i úspěchu, který se díky tomu všemu prostě nemohl nedostavit, je barvotiskový jen zdánlivě. Právě proto, že je pohádkou. Klíčem, brankou, cestou, která vede k srdci. K srdci každého z nás, k srdci těch, kteří nikdy ze svých ideálů nevymýtili možná naivní, ale zato o to víc poetickou touhu po štěstí a lásce. A zůstali tak - v tomto smyslu - dětmi. (26.04.2009)

Tak hlavní hrdina bečí, že má furt smůlu, ale když má čekat posla který jej má přivést na loď tak jde v poklidu spát. Tolik toužil po cestování, ale v klidu si usne. No, dobrá, stejně jsem si nebyl jist zda sleduji pravdivý příběh či pohádku. Mluvící kočka tam toho moc nenamluvila, takže čert ví co to bylo. Byla to nuda a kromě Zilvara s chudobince tu nikdo nezaujal. A poučení na závěr, ten kdo je bohatý a má majetek, toho je třeba ctít. To říká na konci příběhu otec Alice. Tvl. (17.07.2023)