Matka v trapu

Takže predlohu napíše žena, scenár k tomu dopíše ďalšia žena, pod dvomi producentkami ženami to nakoniec odrežíruje žena a tak potom, aké môže byť asi cieľové publikum? 🤔 Žiaľ, o komédiu nejde ani trochu. Ani v tom ženskom pohľade, aj v tejto perspektíve je to skôr dráma. Len zauzlená do typických klišé, ktoré sa dá opísať slovami, že "muži sú neschopní a neverní magori". V podstate všetky mužské postavy v tomto nepodarku túto definíciu alebo aspoň jej časť spĺňajú. Avšak tú neschopnosť dať v roku 2024 do takej polohy, že manžel a syn nevedia, ako sa perie v automatickej práčke... tomu uverí fakt len zakomplexovaná feministka. (25.05.2024)

Trailer působí jako komedie, výsledek je spíš drama o krizi středního věku, kde se snad nevynechalo jediné klišé, o dvou relativně vtipných scénách. S Můj příběh snese srovnání, je to skoro tlachání přes kopírák, jen bez toho domácího násilí. Působilo to na mě jako sympaticky obsazená epizoda tv seriálu, jenže pak jsem zapřemýšlela, jaké seriály vyprodukované našimi tv stanicemi jsem v posledním roce viděla a došlo mi, že všechny byly o několik levelů výš než tenhle celovečerák. Jedině, že bych uvažovala opravdu o tuctové tvorbě alá všechny ty ordinace, vztahy atd., s tím by film srovnání snesl a takovému publiku se nejspíš i zavděčí. Já musím konstatovat, že s Matkou a Frantou nám nezačal kinematograficky rok 2024 nejlépe a budu doufat ve vzestupnou tendenci, sestupovat už moc není kam. (25.02.2024)

Takové klasické rodinné drama s ne moc výraznýma postavama. Převapila ale mladá herečka Valerie Vachková "která zde ani není uvedena mezi herci" pro představu hraje dceru Miu. Její role byť jen jako páté kolo u vozu byla emočně neprocítěnější. Jediné co mi přišlo zvláštní je, že jí oblékali spíš jako děvku než dospívající dívku. Opravdu nevím co tím autoři zamýšleli, ale nechám jejich pedofilní choutky stranou. Za mě asi nejvýraznější role v celém tohle trapno filmu. (25.05.2024)

Jen další z mnoha mělkých konverzačních rádoby komedií, kterou zapomenete hned, co vyjdete z kina. Přímočarý předvídatelný děj ničím nezaujme a nevtáhne. Vše jsme viděli už milionstošestkrát v různých odstínech emancipované růžové. Hlavní hrdinka fatálně selhává v delegaci zodpovědností v rámci rodiny, načež se máme s pobavením divit, že když jí z toho prdne v hlavě a vezme roha, její totálně k věku neúměrně neschopné děti a manžel nezvládají vlastní existence. Rebelující matka posléze nalézá útočiště u nepravděpodobné taxikářky-samaritánky a přehodnocuje své vztahy. Mezitím si pražská rodinka nedovede ani objednat pizzu, a tak zmírá hlady. Za velkou škodu beru odfláknutou příběhovou linku manžela. Absence myšlenkového vývoje zanechává diváka v nepochopení jeho rozhodnutí, byť i tak se celá postava zdá být ze všech ostatních nejpravděpodobnější. Škoda nevyužitého potenciálu 🤷‍♂️ Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout oba nejmladší představitele, především Valerii Vachkovou, která své postavě dala nejpřirozenější tvář celého filmu 👏   Stopáž je neúměrná množství děje. Celý příběh by se vešel do padesáti minut. (19.02.2024)

Tohle byla jedna velká křeč. To měla být komedie? Ale moc k smíchu toho tam opravdu není. Spíš to bylo melancholické drama s občasným přesahem ke komedii. Herecké výkony jsou takové strohé a působí to příliš umělé, prostě se neustále čeká na hlášku, aby vznikl vtip. Celkový dojem s příběhu je nevýrazný, manžel ani děti neví nic o domácnosti, to jako vážně neumí zapnout myčku či ohřát jídlo? To jsou základy. Tohle se nepovedlo a co vím že už to nikdy neuvidím. (22.02.2024)