Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

pend 

všechny recenze uživatele

Po historické stránce je tato série dosti rozporuplná. Jsou zde samozřejmě historické osobnosti, ale také komunistickou propagandou nadsazené postavy (Zoja), Stalin je líčen jako chápající muž, který má občasi i chřipku :) Využití ideologie je patrné při zdůrazňování členství ve straně : chovej se jako komunista, členové praporu domobrany jsou komunisté atd... Tankové útoky jsou působivé, je vidět, že na náklady se nekoukalo. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Jurij Ozerov bol asi konformista, a pekne siel po chuti vladnucim sudruhom z KSSZ, ked si mohol dovolit natocit takyto film. Na zaciatok je to dost rozvlacne, a dlhe, ale ako zacnu boje, ide hned kvalita filmu o cosi vyssie. Ozerov rozhodne vedel filmovat, akurat ze film presne serviruje komunisticku predstavu o Velkej Vlasteneckej Vojne tak, aby bolo obyvatelstvo patricne masirovane vladnou propagandou, a aby sa zamlcali fakty, ktore vladnucim sudruhom neboli po chuti. Filmarsky je to vyborne natocene, Ozerov je zrucny reziser. Ale take veci, akoze generali Cervenej Armady si mozu svojvolne kritizovat Stalina /Jakov Tripolski/, kedykolvek sa mu postavit na odpor bez toho, zeby sa im a ich rodinam nieco stalo ...... no LOL. A dost je poznat televizne kulisy - miestami su lacne a tvorcovia ich mohli viac skraslit. Davam vsak vysoke hodnotenie, kedze ide o mimohollywoodsku produkciu, ktoru proste milujem /filmy Tarkovskeho, Bergmana, Truffauta + cs kynematografyja/ 74 % ()

Reklama

arcticsky 

všechny recenze uživatele

Ozerov zase dostal nějaké ty rublíky a masivní množství techniky a komparzu  k dispozici. Pravda - ne tak masivní, jako při natáčení Osvobození. Dá se na to dívat - jezdí tu tanky, střílí se atd...Jinak to probíhá jako vždycky - soudruhuje se tu o sto péro, deformují se dějinné skutečnosti a lže se jako o závod. V jedné obzvlášť bizarní scéně se zdá, že kdyby na frontě nezazpívali do polních telefonů Alexandrovci, tak by se snad ani nevystřelilo z děl - to se musí vidět! A kdybyste si náhodou mysleli, že za počáteční postup nacistů může stalinské vedení a předválečné vražedné čistky v armádě, bude vám to objasněno. Kdepak! Může za to jakýsi nesympaticky ztvárněný plešatý sovětský generál (s knírkem vpravdě hitlerovským) ze Západního frontu...a tak dále a tak podobně... ()

woody 

všechny recenze uživatele

"Jsou to chlapíci, soudruhu generále!" AGRESE - Čekali to, ale stejně byli zaskočeni. Na to, že se jedná o film z roku '85 mě překvapilo jak je stále zobrazován Stalin. Jen o několik let později už byl ve snímku Baltazarova hostina ukazován v úplně jiném světle. Zde možná může působit dojmem nerozhodného člověka, ale to on přece nebyl. Ne ne, on dokonce se svými podřízenými diskutoval - nejvtipnější scény, když se Žukov rozčílí a dokonce se pak sám nabídne, že by raději sám do Kyjeva :-) Bitevní scény - tak kvůli čemu jinému to sledovat. Navíc jsem jeden z těch, co jim je úplně jedno, jestli po poli jede T-34 parodující Tigera nebo něco takového... Tanků a vůbec všeho je tam požehnaně. Ale zase na druhou stranu - mostecké předměstí simulující ruskou pohraniční vesničku rozesmálo i mě. Když ještě hrdinný Ivan Ivanovič probíhá kolem explodujících domů všechno vypadá dobře, ale když dojde na masové pobíhání stovek statistů nastává zmatek. Jakoby vůbec nevěděli co mají dělat. Jeden se svalí lítostivě na zem, zvedne se, ozve se rána, vojín zase padne a až za drahnou chvíli doletí granát a odpálí trochu hlíny... Možná si Ozerov myslel, že když bude ve stejném záběru pobíhat dalších padesát lidí, ikdo si toho nevšimne - scény z obléhání brestské pevnosti jsou tak velice iritující. Za chvíli tedy skutečně dojde k německému útoku, hlavní vinu na porážce mají prospěcháři, nebo chudáci telegrafisté, kteří neodeslali zprávu. Generál Pavlov a jeho holá hlava zabírají polovinu filmu a pak se ani nedozvíme co se s ním skutečně stalo (Stalin jej nechal popravit, jakožto hlavního viníka ruské porážky - jako jediného vyššího vojenského představitele během války). Figur je tu jak orloji a byl jsem rád, když jsem poznal Hitlera, Stalina a Žukova (a Timošenka, ovšem toho hrála nějaká přerostlá gorila s výrazem žáka zvláštní školy). Na konci jsem čekal pěknou pochodovou vlasteneckou píseň, ale opět zklamání - slaďáček o krásné Moskvě, jakou pěl už Nikita Michalkov v Ja šagaju po Moskve... 2* TAJFUN - Skopčáci jsou už za Kyjevem a Stalin seznal, že odesílat Hitlerovi telegramy "Jestli okamžitě nepřestanete s těmi pohraničními incidenty a přestřelkami, vyhlásím plnou mobilizaci!" asi nemá valnou cenu, rozhodl se jednat! Ve druhém díle si přijdou na své hlavně milovníci tančíků. Jak jsem řekl, já nejsem žádný znalec, takže skutečně netuším, jestli to bylo tak zoufalé, ale tanků tam bylo požehnaně. A ještě požehnaněj jich bylo zničeno. Ale když už má dojít na nějakou větší akci, halí se bitevní pole smířlivě do mlhy a kouře. Nesmí chybět ani Alexandrovci a jejich hit Svatá válka. a Stalinovy varhany... Všiml jsem si také, že to nejde brát jako učebnice dějepisu - Rusové jdou do bitvy jako rekové, bijí se hlava nehlava, cedí krev do polsedního muže (nádherná scéna, kdy desetičlená jednotka zničí 20 Panterů) a pak jen přijde do Kremlu depeše o porážce. Jak? Proč? To nehraje roli, už vidíme slavné plánování další bitvy... Nesmí chybět ani dějová linie s mladou nadšenou bolševičkou. Která samozřejmě skončí hrdinně na oprátce... Co bylo jestě více překvapující? Stalin v posteli s obkladem na hlavě? V uniformě, ale stejně vypadal nějak zuboženě. Vrcholem filmu je rekonstrukce přehlídky na Rudém náměstí. Co mě potěšilo bylo větší využívání leteckých záběrů, než v Agresi - hlavně ta dlouhá sekvence s přeletem nad stovkami kopáčů na rovné silnici do Moskvy. Na to jsem hleděl hodně vyjeveně.... Celkově jde o nudné filmy, ale zřejmě se bude navždy jednat o poslední takhle velký epos, plný skutečných lidí, zničených měst a vojenského materiálu. Dneska by se nad účtem producentovi zatočili panenky... "Jsme chlapící, soudruhu generále?" "Jste!" () (méně) (více)

Legas 

všechny recenze uživatele

První půle Agrese I (první díl ze čtyř) je pro mě příliš učebnicová - mnoho postav, mnoho titulků, spousta čísel a dat, žádné vykreslování postav. Oslovování celými jmény je sice pro přehlednost užitečné, ale na druhou stranu to působí směšně. V druhé půli Agrese I potom můžete sledovat spoustu "velkých" záběru na SPOUSTU jedoucích tanků, což v žádném hollywoodském filmu neuvidíte. Ale to je tak asi všechno. Všude explodují budovy, ale trochu jinak, než by mělyl, a rusové řvou "Hurááá!" apod. Tento "druh" válečných filmů zdá se mi býti poněkud usměvným. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Pro role německých tanků použili filmaři všechny tanky, co byly k dispozici - bez rozdílů dat výroby. (Spinosaurus)
  • Letadla imitující Me 110 jsou Let L-200 Morava. (Allster)
  • V záběrech z vojenského velitelství sovětské armády v Minsku, 60 minut od začátku filmu, jsou jasně vidět na stěnách mapy částí Československa. (optik)

Reklama

Reklama