Planeta Krull

Viděno zas znovu po dlouhých a dlouhých letech - a pořád se mi to líbí. Některé scény mi přijdou kultovní: třeba ta v bažinách s nahrazením čaroděje nebo Pavučinová vdova a rád jsem si je zopakoval znovu. A vlastně až teď jsem si uvědomil, proč mám tyhle typy pohádek (protože co si budeme povídat, tohle je základem pohádka jak vyšitá) rád. Myslím tím pohádky jako Ostatečném kováři, Nebojsa, O Janovi a jeho podivuhodném příteli... Ony jsou to vlastně road movie. Důležitá je ta cesta, i když samozřejmě to osvobození princezny je také důležité, někdy pro záchranu celého světa, jako tady. Je to vlastně takový duchovní pohled na náš život, který má být také cestou, na které nejen potkáváme přátele i nepřátele a bojujeme s těžkostmi a radujeme se z maličkostí, ale hlavně pracujeme na sobě a učíme se. Ale zpět k filmu - až na tu uřvanou hudbu a sem tam vatoidní či zbytečně prodlužované scény je zde docela dobrý výběr herců s jedním bonusem navíc (Liam Neeson jako no name desperát z bandy) a pak skvělá kamera a lokace, kdy kouzlo těch hor působí i na diváka. Jinak by mě zajímalo, jak dopadla ta japonská bojová hvězdice a jestli fakt měli v plánu natočit druhý díl o jejich synovi, který se stane vládcem vesmíru. (07.01.2023)

Hornerův soundtrack je skvělý, připomíná mi můj oblíbený ruský romantismus v hudbě (Borodin, Rimskij-Korsakov), ale to je asi tak to jediné, co z filmu stojí za zapamatování. Krull je špatný mišmaš všeho možného, co si scénárista s producentem rozhodli do filmu naházet. Občas z toho vykoukne nějaká slušná scéna, ale když tak měli zůstat u pohádky s meči a netahat do toho StarWars. (01.05.2018)

Srdcovka z mládí boj s časem krutě prohrála. Kde jsou takové Star wars kouzelné, tam planeta Krull vypadá spíš odpudivě. Respektive interiéry a efekty hlavně v druhé polovině filmu. V první naopak na plátně čarují exteriéry, které jsou opravdu nádherné. I kostýmy jsou na dost vysoké úrovni. Hlavně jsem ale měl za to, že byl film plný emocí a hrdinství. Po skoro čtyřiceti letech už jsem z takový pocit bohužel neměl. (07.01.2021)

Mozna proto ze mam depku a ze mi neni 9 let me to prilis nenadchlo. Ackoliv tu bylo vsechno co mam v pohadce rad, moudri starci, kyklopove, princezna, zazracna zbran a dobro se zlem bojujic od pocatku veku proti sobe. Mozna mi to nic nerika, ze je tomu uz pres 25 let stary a ja se nedokazu vratit do minulosti. (16.08.2009)

Jediné, co mi na téhle báchorce imponuje, je ta poctivá rukodělná práce všech těch kulis a interiérů (zejména patrné u smrtonosné bažiny a obří pavučiny), ruku v ruce s jednoduchými triky, které ale působí životněji, než dnešní digitální zvěrstva. Jinak je ale zde více než jindy patrné, že mezi fantasií a fantasmagorií je tenká hranice, kterou tvůrci přeskočili jak kamzík. Scénář připomíná dílko desetiletého kluka s přebujelou představivostí, který háže na papír vše, co mu vytane na mysl a diváku žasni!! Přeplácanost je patrná a ke konci už unavuje. Zbývá pak už jen úsměvné zjištění, jaké bezvýznamné podržtašky hrál Liam Neeson ve svých hereckých začátcích. (03.12.2012)