Kill Bill 2

Na predpremiere KB2 se mi libilo, ze na pokracovani utrakrvave jednicky sly i 50lete pani ci staricke babicky a prijemne bylo, kdyz se publikum nestydelo (ci nechapalo) jako obvykle a smalo se jemnym Tarantinovym narazkam ci krasne vtipnym scenam v prubehu filmu. Celkove je dvojka mene akcnejsi, vice promyslena a klasicteji pojata, nezli jeji predchudce - neni to pouha bezducha rez, tak jak se nam to zdalo. V podstate az s dvojkou dava jednicka smysl a bez jednicky by zas dvojka nebyla tak brilantni. Pred promitanim jsem nadaval na rozpuleni filmu Miramaxem, ale po skonceni zaverecnych titulku jsem byl naopak rad. Takto je Kill Bill v podstate dvema trochu odlisnymi filmy, ktere ale ale davaji smysl jen spolu. Tarantino natocil KB jako oslavu vsem jeho oblibenym filmum, reziserum a filmovy mstylum a jelikoz ma stejny vkus jako ja, byl pro me KB smesici toho nejlepsiho, co kinematografie vymyslela a pro stribrne platno vytvorila. V KB jsou zastoupeny ruzne zanry, ruzne styly a ty nejlepsi reziserske postupy. Na zadnou chybu jsem opravdu neprisel, cele to bylo od zacatku az do konce pohadkove. A ten konec panecku, zavereny souboj a odchod Billa ze sceny - po dlouhe dobe opravdu velka filmova scena, ktera muze vstoupit do dejin... (16.04.2004)

Ja si proste nemôžem pomôcť. Videl som to dvakrát, oba diely a stále nemôžem pochopiť, prečo si na tom všetci tak ulietávajú. Ako som už povedal. Krásne farby, kamera, no čo sa týka vecnej stránky a z pohľadu zábavy je to podľa mňa dosť priemerné. Príjemnou bola rola rola Kung Fu Billa (David Carradine). 65%. (25.02.2007)

Tarantino je velice originální. Jeho režisérství je patrné každičkou vteřinou. Ať už jde o řemeslnou stránku filmu (černobílé pasáže, kreslené části atd.), či obsahovou. Více než krvavé řeže se Tarantino zaměřil na to, co dělá film filmem (dialogy, postavy atd.) a dobře udělal. Uma Thurman je skvělá, David Carradine je suprový padouch a celé je to velmi stylové. (03.05.2004)

Kill Bill: Vol. 2 se zdá být úplně jiným filmem než jeho první část, nejen že na sebe nenavazují, ale také se soustředí každý na jinou rovinu příběhu a ukazují nám charaktery postav tak jak je neznáme, což naštěstí díky nechronologickému seskupení filmu nijak neškodí. Černá Mamba pokračuje ve své pouti za pomstou, ale tentokrát nás nečeká krvavá řež, ale mnohem prokreslenější příbeh s tučnější dějovou linkou, dozvíme se mnohem více z Nevěstiny minulosti a hlavně se seznámíme s postavou, jejiž tvář nám byla v původní části přísně tajena, Billem. Je zvláštní, že čím více toho o jednotlivých postavách víme, tím více nás Quentin Tarantino, jenž tentokrát vsadil spíše na douhé dialogy a svůj oblíbený humor, překvapuje. V ten moment, kdy se zdá, že je dobojováno si nelze povšimnout, že ještě nenadešel čas na konec příběhu, ale režisér jej jinak nenatahuje, naopak nechává film žít svůj vlastní život a úrvky z něj nám předkládá, přičemž nezapomíná vytahovat esa z rukávu a dokazovat nám, že co se koncem zdá být jím rozhodně není. Mamba totiž dokončí svou pomstu až když dořeší své vnitřní problémy a je osvobozena, její život pak začne dávat smysl a my pochopíme, jak blízká si je v současnosti a minulosti a zároveň začne dávat smysl i její dlouhá cesta, jenž se na konci může někomu zdát přehnaná a nedůležitá, jen jako linka, díky které režisér vyprávěl příběh a nakonec ji nechal zaniknout, protože se stejně ukázala jako věc, které Mamba nakonec lituje, protože putovala z důvodu, který nebyl opodstatněný - což ovšem sama neví - i když jeho část nejspíše ano, a někomu jako nejpodstatnější část příběhu, jež na konci buď vyvrcholí nebo padá spolu s ním. Ať příběh pochopil jakkoli, jistě dokázal ocenit režisérovu zručnost a rozhodně nezalitoval času který s Nevěstou ztrávil, protože rozhodně nebyl promrhaný. (06.01.2006)

Platí téměř doslova totéž, co o jedničce, jen se vytrácí formální výraznost a dialogy se vlečou jako slina ožralého mexikánce. Líbilo se mi pár jednotlivostí (postavy mistra Pai Meie a typický tarantinovský humusák Budd), ale celek je k nepřežití otravný, rozvleklý, roztříštěný, disharmonický, trapný a bezvýchodný. Navíc Uma Thurman působí v kung fu scénách strnule a nepřirozeně. Ano, děkuji, jsem zaujatý, uznávám, ale tohle skutečně nemusím. Chápu, oč Tarantinovi běží, oceňuju jistou sevřenost jeho estetického plánu, ale nejsem schopen nic dělat s faktem, že mi celek připadá jako totální debilita. Z celé stopáže Kill Billa se mi opravdu líbí jen závěrečný duel s Billem, za nějž dávám dvojce o hvězdu víc. (14.10.2005)