Batman začíná

V tomto pojetí je známý comicsový námět povýšen na skutečnou událost žánru. Životní příběh milionářského (miliardářského ?) dědice, jeho nacházení sebe sama i postupné přejímání poslání, které bere a volí ze své vlastní vůle, je nejen uvěřitelné, ale i divácky a mravně - to bych zvlášť zdůraznil - přitažlivé a strhující. Stará technickovědecká sci-fi, kořenící v ekologicky bezelstném světě, si ví se vším rady. Verneova pečeť převedená do svérázného remaku je nanejvýš zajímavá i pro evropského filmového diváka. Tvůrcům filmu je v tomto případě opravdu proč blahopřát k výsledkům jejich práce. Výsledkům, které přesahují svou kvalitou tradiční meze tohoto žánru. (15.08.2012)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. A první z rodu Batmanů, který ode mne dostane zasloužených 5 hvězd - za propracovaný scénář a za perfektní atmosféru. Trailery: http://www.csfd.cz/film/136224-batman-zacina-batman-begins/videa/ (18.09.2009)

Zapomeňte na Burtonův groteskní Gotham prvních dvou Batmanů. Zapomeňte na Schumachera a jeho.. Na co to máte vlastně zapomenout..? Nolan totiž stvořil hrdinu nového. Psychologicky ho vyprofiloval do mrtě a tím polidštěním ho odlišil od jeho bezchybných předchůdců. Škoda absence výraznějšího záporného hrdiny, nepřehlednosti akčních scén a utahaného závěru - jediných to záporů bránících označit zmrtvýchvstání netopýřího muže za dokonalé. Tvůrci však naštěstí neusnuli na neusušeném bobkovém listu a příletem Temného rytíře se stal z vzkříšeného alter ega Bruce Wayna jen malý neduživý netopýrek s poruchou ultrazvukové navigace. Zapomeňte na Batman Begins.. (29.08.2008)

Sázka na větší realismus a výraznější inspiraci sociopolitickou realitou současného světa Nolanovi vyšla tak z poloviny. Prvnímu navléknutí netopýří masky předchází působivý dvojitý origin (paralelně sledujeme, jak se Bruce Wayne začal bát i jak svůj strach překonal): uvěřitelná psychologie postav, mnoho dialogů, místy vtipných, místy velmi trefně pojmenovávajících jisté nešvary naší přítomnosti a přesvědčujících nás o tom, že Batman není hrdina s nadpřirozenými schopnostmi, nýbrž pouze po spravedlnosti toužící miliardář s hromadou hi-tech hračiček. Jenže pak se objeví psychopat s ďábelským plánem, ve kterém dominuje halucinogenní plyn a obří mikrovlnka a z civilního hledání vnitřní stability se stává vysokodestrukční komiksová akce s dialogy, které polopaticky vysvětlují, o čem film vlastně je (o strachu, kdyby vás to zajímalo). Je pravda, že teprve spojením části, kde se věci víc řeší a části, kde se více koná, dochází k jakémusi dialektickému završení Nolanovy studie strachu. Přes množství postav, na něž jsou šikovně, bez vyloženě vatových scén, nabalovány postavy další, je film přes nadužívání střihu poměrně přehledný (líbí se mi Nolanova vyjadřovací úspornost, kdy například na vyřčenou otázku odpovídá patřičným obrazem, sdělujícím i dodatečné informace, aby se následně k opuštěnému dialogu vrátil). Kontaktní akční scény jdou s dobou a funguje i hororová atmosféra (děs je to přitom ambivalentní, neboť se často společně s padouchy bojíme ve tmě číhajícího temného rytíře). Z hlediska výpravy a vizuální nápaditosti se Batman začíná drží mnohem víc při zemi než Burtonovy extravagantní výpravy na stejné území, ale hereckými výkony (až na vykulenou Katie Holmes), semknutou vyprávěcí strukturou a srozumitelně motivovaným jednáním postav všechny předcházející batmanovské filmy snadno předčí. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Marigold, Adrian, kiddo, tron, gudaulin, Madison, mm13, Terminus, eye candy, PALINO, Andronikos, Petike, unclejack (02.09.2005)

Vizuální mág Burton stvořil legendu, mistr filmového narativu Christopher Nolan ji našel motivaci. Až tak jednoduše funguje prequel Batmana, komiksové legendy, která zapustila na filmovém plátně hodně hluboké kořeny. Na klasické první dva snímky se dvakrát pokoušeli navázat roztodivní matlalové, ale výsledkem je fakt, že Nolan zachraňuje hasnoucí legendu a nutno říci, že zachraňuje věru ve velkém. Jeho střízlivá, realistická, potemnělá a psychologizující jízda válcuje diváka především v první polovině režisérovými známými esy: skvěle utříděným vyprávěním, sugestivitou, pečlivě otesanými hereckými výkony (např. epizodní scéna v opeře je mistrovské dílo!). Druhá, o poznání akčnější polovina, ve které už je symbol stvořen a je čas boje, není tak oslnivá, protože tam, kde Burton vytahoval těžké vizuální kalibry, je Nolan přeci jen trochu neobratný (zejména akční scény v jeho podání trpí až přílišnou zmatečností). Jenže: Netopýří muž vychází při závěrečných titulcích jako vítěz a jeho režisér s ním. Prostě proto, že pod hlavním proudem omletého komiksového klišé boje dobra proti zlu zurčí skvěle regulovaný spodní proud, který má svou hloubku. Je to psychologie hrdiny, anatomie strachu a zla, které chce konat pochybné dobro. Nástrojem spodního proudu jsou jak skvostná rytmizace záběrů a gradace nenápadného napětí, tak výborné herecké provedení. Christian Bale je skutečně nejlepším muže v černé masce, Michael Caine je se svým suchým cynismem vpravdě neodolatelný, Liam Neeson "pouze" přesvědčivý a Gary Oldman k nepoznání jiný... Zamrzí hodně křečovitá Katie Holmes, ale to se bezpečně ztrácí. Otázku, zda Nolan překonal Burtona, bych vůbec neotevíral. Jeho Batman je jiný. Má zcela svébytnou atmosféru a zcela svojský styl. Raději se dívá do tváře než na divoké přestřelky. To je sice moc dobře, ale přeci jen, vnáší to do filmu určitý a pochopitelný vnitřní rozpor, jehož nositelem je poněkud rozervaná režie. Mezi komiksovými filmy však potvrzuje Netopýří muž pozici skutečného šlechtice a Nolan zase, že "ex-nezávislákům" se daří věc nemožná – točit inteligentní a neprefabrikované špektákly za těžkou hollywoodskou vatu. ___ po druhém shlédnutí jednoznačně horuji pro plný počet hvězdiček. Veškeré námitky platí, avšak ne natolik, abych si nevšiml, že při dalším sledování film neztrácí, ale získává... (20.07.2005)