Obyčejní hrdinové

Souznění, spylnutí, pochopení. Pouze tato tři slova bych použil k zachycení mých pocitů z celého filmu. Weaver a Hirsch, na nichž si film zakládá, jsou bezchybní (a obzvláště Hirsch po Sexbombe od vedle jen upevnil svůj statu nadějného mladého herce), ale to, co předvedl (tolik odlišné od ztřeštěné role v Blbý a blbější) Jeff Daniels, to je až k neuvěření. A Michelle Williams nám od Dawsonova světa po všech stránkách (zdůrazňuji, že po všech, ať už si to přeberete z kterékoliv strany) pěkně vyzrála. (30.08.2011)

Vzťahová konverzovačka, ktorá z priemeru vystupuje k vrcholku len mierne, aj to len vďaka Sigourney a Jeffovi a poslednej skvelej polhodinke. Pokus o odľahčenie nevyšiel, prvky komédie sa úplne strácajú, jednoducho 'American Beauty' bude tažko niekedy prekonaná. To mohli radšej ostať pri poriadnom zdramatizovaní, podobnému v závere, ktoré by filmu slušalo oveľa viac. 70%. (29.09.2007)

Vždycky nejvíce zaujmou neobyčejné příběhy obyčejných lidí. Ze začátku jsem tenhle film vnímal jako dramatický příběh další americké rodiny, která nemá všech pět pohromadě, ale musím uznat, že po chvíli se mi ty postavy docela dostaly pod kůži. Hlavně táta v podání Jeff Danielse, který je skvělý všude, kam se podívá. Michelle Williams, Emile Hirsch a Sigourney Weaver ale také nebyly pozadu. Když nad tím přemýšlím, tak musím říct, že tady to hvězdné obsazení v tomto nezávislém filmu splnilo svůj účel. Udělal jsem si k ním vztah a právě díky ním nakonec hodnotím takto vysoko. (26.04.2014)

Klasický příklad devalvace „amerického nezávislého filmu“ – předměstské středostavovské melodrama obsazené kvalitními herci, kde obrazy impulzivní agrese, sexuální otevřenosti a rozjařilé glorifikace lehkých drog nasazují divákům růžové brýle rádoby svobodomyslnosti. Při tom téma vnitřních ran a křivd, které ovlivňují jednání, ale zůstávají druhým skryté a nepochopené, je nosné a v zásadě i dobře rozvedené. (01.09.2011)

Filmy o vyrovnávání se se ztrátou člena rodiny jsou většinou dost patetické a vůbec je nevyhledávám. Na tenhle jsem narazil náhodou a musím říct, že se mi ten tragikomický přístup k látce líbí. Jsou tam chvíle veselé, ale taky chvíle, kdy už se nechcete koukat dál. Pod celým příběhem se ovšem vine naprosto zásadní poselství, a to že život je silnější než smrt, a nedá se s tím nic dělat. Takže ať je to ve sračkách jak chce, nakonec se žít dál prostě musí. Co víc od filmu v tomhle žánru si přát, ne? 80% (21.04.2015)