Stroj času

Od Stroje času jsem nic neočekával. Ale výsledek, který jsem shlédnul mě nemile překvapil. Filmu totiž chybí jedna velmi důležitá věc. A tou je srdce. Srdce režisréra Simona Wellse, který tvrdí, že je pravnukem autora předlohy G. H. Wellse. Film je dělán bez jakéhokoliv zaujetí pro látku, bez citu pro naaranžování scén a tím pádem z něj mám pocit jako bych právě shlédnul nějaký chladný kalkul, který si rychle vypočítali producenti a nechali tento projekt spíchnout. Přitom začátek se rozjede velmi slibně, když Alexandr absolvuje svou první cestu časem. Místo toho aby tvůrci rozehráli partii člověka, který se snaží svůj vynález prozkoumávat a zkoušet jeho možnosti, tak mu scénář nějakým prapodivným způsobem nařídil, že se se strojem okažitě sžije dohromady a bere jeho možnosti jako něco absolutně samozřejmého. Samotná vize budoucnosti zaujme možná tak rokem 2037, kdy se na zem řítí Měsíc. Ale i tato scéna, kdy se dala rozehrát dokonalá apokalypsa byla utnuta nechutným střihem a film se posunul někdy do roku 800 000. Jak vypadá? Stačí se vátit do doby kamenné a dopadneme stejně. Z hereckého "pitvoření" Guye Pearce, které předvádí na začátku, kdy se snaží zahrát trochu roztržitého vědce, se mi poroztáhly rty do úsměvu, ale tím nechci říct, že by drsňácký ksichtík, když si hraje na zachránce světa byl o něco lepší. Stroj času se sice tváří jako velkolepá podívaná, ale při menším zamyšlení musí každému dojít, že se jedná pouze o film, který je vyroben "na zakázku" popcornového průmyslu. Chudák G. H. Wells, ten se asi obrací v hrobě. Nemůžu s ním však soucítit, protože jsem jeho knihu nečetl. (07.11.2004)

Videl som aj film z 1960 a tak som tušil, že čo ma asi čaká, možno preto som nebol taký sklamaný ako ľudia naokolo. Respektíve nebol som vôbec sklamaný. Réžia a herci slúšný, rozpočet na filme vidieť, scenár sa od pôvodného filmu líši len o trošičku a na tie problémi aké film sprevádzali (tuším aj zmena režiséra) nedopadol vôbec katastrofálne. (02.07.2006)

Filmy, v nichž se cestuje časem, mám rád. Není mi proti srsti nechat se unést fantazií tvůrců a nahlédnout do jejich vize budoucnosti. Stroj času má dle mého dobrý děj - touha zvrátit osud - a je solidně zpracován. Líbil se mi styl života v budoucnosti, protože nám nebyl naservírován tak, jak to známe z většiny sci-fi snímků. (17.08.2010)

Remake si jde částečně svojí cestou, což není na škodu, ale přesto se totálně vytratilo kouzlo starého Stroje času. Pasáže v 19. století v New Yorku (kam se děj z Londýna přesunul) se mi líbily, ale pak už to šlo hodně dolu. No a nejvíc utrpěla ta myšlenka, že lidstvo totálně zdegenerovalo a nikdo už nebyl schopnej jakýchkoliv citů, emocí nebo výkonů. To tady nehrozí, protože elojové si žijou jako průměrný křováci, co ale rozhodně mají k duševním troskám z původního filmu nebo knihy hodně daleko. (16.03.2014)

Scénář: John Logan .. Cesta Žlutou linkou Praha - Brno mi dovolila vidět tento film po delší době znovu. Výsledek byl opět stejný. Příběh nezapůsobil už poprvé a ten hloupý závěr filmu jsem tentokrát prospal. Film je jako celek zkrátka nepovedený pokus o adaptaci předlohy G. H. Wellse. Přesto pod dvě hvězdičky nepůjdu, protože úvodní zápletka a vše do doby, než se děj přesune do budoucnosti (která zde vypadá jak dávná minulost - tak ohraně známá scenerie zničené civilizace, třeba jako v Planetě opic, jen bez těch opic) se mi celkem líbí. Pomáhá tomu hudba a výtečné vizuální zpracování cest časem. (08.05.2006)