Boogeyman

Podle reakcí ostatních uživatelů jsem čekal pěknou blbost. Nakonec to tak hrozné nebylo. Začátek byl příjemně strašidelný a závěr mě potěšil zajímavou honičkou mezi šatníky. Prostřední část byla sice trošku nudná a plná klišé, ale nakonec dávám solidní 3* zejména díky výpravě a sympatickému obsazení. (24.02.2008)

Nábeh to nemalo špatný, atmosféra nechýbala. Lenže divák musí mať lepšiu predstavivosť ako celkom vybavená hlavná postava a to je na škodu veci. Veľa toho sa len načne a ešte viac nedokončí. Akoby sme sa mali o histórii bubáka, jeho pohnútkach a celom tom harakiri prechádzaní z domu do domu, dozvedieť viac v budúcich dieloch. Za slušný rozpočet si tak film dokáže postrážiť áčkovú kameru, béčkové osadenstvo a céčkové triky. (05.08.2018)

Strašidlo jednou za čas vykoukne ze skříně a někoho si odnese. To by možná mohl být námět pro slušný film. Mohl. Celý film se neuvěřitelně vleče, umělé a otravné lekačky jsou na každém rohu a do toho se se*e jedna příšerná příšerka. Vlastě jsem se ani nebál. Aha, já zapomněl. že nejsem američan a nebojím se dveří. (17.04.2010)

Těžko hodnotit. Začátek je fantastický, scéna v pokoji nemá chybu a závěrečné zůčtování v domě je po dlouhé době hororové finále, jak má být. Příšera (bubák) je pro mě rozhodně strašidelný dost. Jo a režisér má v hororových scénách fajn kameru, která se mi kupodivu dost líbila (i když je to těžce digitální). Jenže celý prostředek filmu (zhruba hodina z hodiny dvacet) je katastrofa, nic se neděje, pokud se něco děje, nedává to moc smysl, hlavní hrdina je tragéd (postava i herec) a podařilo se mi u toho dvakrát usnout. Takže dávám dvě hvězdy a pokud se chcete bát, pusťte si prvních pět a závěrečných 10 minut filmu. (23.12.2009)

Začátek Boogeymana dává příslib lahodné horrorové podívané. Skvělá souhra světla a stínu, obligátní bouřka a jedno malé dítě uprostřed velkého pokoje. A i když je tu všechno jen na efekt, dostaví se příslušný pytel s ledem a je vám nekompromisně vyprázdněn za krk. Téma strašidla ve skříni nesměle poťukává na malé vystrašené dítě ukryté někde hluboko v každém z nás a navodit patřičnou atmosféru není zprvu žádná potíž. Po pár minutách však přijde první problém. Boogeyman najednou nemá příliš jasno, čím by chtěl vlastně děsit. Zda oživlými mrtvolami, divným chováním zvířat, paranormálními jevy ala Akta X, efektně aranžovanými snovými sekvencemi nebo pootevřenými dvířky, za nimiž čeká bubák. Když se díváte třeba na Ptáky, karty jsou zřetelně na stole – měli byste se bát ptáků. A kdyby vám do filmu někdo přihodil létající talíř se zelenými pidimužíky, asi by výsledek vypadal poměrně divně. A právě takhle nesourodě a divně vypadá Boogeyman. Lepí k sobě všechno, co se mu právě hodí do krámu a spoléhá na to, že se divák přišel do kina pouze bát a ne si odůvodňovat tohle a tamto (zejména otázka Proč? je obzvláště palčivá) a bádat o tom, zda film funguje skutečně jako film a ne jen jako prostá sbírka nejzákladnějších klišé a podrazů. V jisté scéně pak dojde k fatálnímu přelomu a všechno, co se dosud vysvětlovalo v racionální rovině (tedy předchozí hodinu), nabere natolik fantaskní rozměr, že se neubráníte smíchu. A pak už není cesty zpět. Nezajímá vás, co bude dál a jak to vlastně všechno dopadne. Přiklepněte k tomu opravdu neskutečně hloupé finále, ve které je víc digitálních triků a logických kiksů než si vůbec na ploše několika minut dokážete představit a samotného Boogeymana, který vypadá stejně kvalitně jako ta loutková podivnost uvádějící seriál Příběhy ze záhrobí. Ne, ne a ještě jednou ne. Boogeyman se třemi (!!!) scenáristy za zády je jedním ze nejzásadnějších žánrových omylů v historii a zvláště v porovnání s kolegy z poslední doby (White Noise, Amityville Horror) vypadá jako nedomrlé batole s jednou ručičkou. Neotvírejte skříně, nic tam na vás nečeká. (29.03.2017)