Dům duchů

Velmi emocionální a zejména v závěru vyhrocené drama, jehož ústřední postavou je podle mého názoru Esteban Trueba - muž, který zbohatl především díky tomu, že byl tvrdý sám k sobě i ke svému okolí. Na pozadí pohnutých osudů členů jeho rodiny, poznamenaných despotickou povahou pána domu, v Chile probíhají - zpočátku nenápadně - společenské změny, které vyvrcholí vítězstvím sjednocených levicových stran ve volbách. Ale odveta poražené strany na sebe nenechá dlouho čekat ... Esteban Trueba od mládí touží po co největším dílu moci (i když ne přímo politické) a v průběhu svého života sklízí jen to, co sám zasel - nestačí se divit, co mu vyrostlo a přicházející události ho přimějí k pochybnostem a ke změně celoživotních názorů. Jeho šokující vykolejení a ztráta všech jistot po násilném politickém převratu, kdy veškerou moc přebírá vojenská junta, jsou zachyceny naprosto realisticky - stejně jako prakticky všechny epizody mapující život hrdinů příběhu během dlouhé řady let. "Nadpřirozeno" se na první pohled zdá být jen téměř nadbytečným bonusem snímku, ale ve skutečnosti dotváří a podtrhuje jeho vypjatou, sugestivní atmosféru - málo platné, nemůžeme očekávat, že dar jasnovidectví nebo duchové mrtvých mohou nějak podstatně ovlivnit lidské konání a jeho důsledky. (28.08.2009)

Něco tomuto filmu chybí. Duchů je tu poskrovnu a schopnost hlavní hrdinky v jejich viděnípůsobí spíš okrajově až zbytečně než, aby byla hlavní náplní filmu a měla velký vliv na hrdiny. Hlavní postavy stvárněné Jeremy Ironsem a Meryl Streep jsou zahrané perfektně. Glenn Close zdárně sekunduje a mladičká Winona Ryder s Antoniem Banderasem jsou spíše takový malý bonus. Na konci mě film přišel nečím mimo. Duchové nakonci působili směšně a nevyužitě. Polarita názorů a osobnosti hlavního hrdiny se změnila v jednu velkou kapitulaci. Snímek je to zajímavý, ale nedotažený. (04.06.2006)

Mám moc ráda Meryl Streep, takže nevynechám jediný film s ní. Dům duchů není výjimka a musím říct, že tenhle její film patří k těm u mě více oblíbeným. Nevím proč, prostě u mě navodil takovou tu správnou atmosféru, což rozhodně všechny filmy nedokážou. Moc se mi líbilo, jak se jednotlivé postavy měnily v běhu času. Třeba Meryl hrála svou Claru od slečny až po stařenku a to samé i Jeremy Irons. Výkony obou byly prostě skvělé. I když Esteban mi jako člověk moc sympatický nebyl, Jeremy ho zahrál skvěle, a tak jsem mu to odpustila. Ve filmu jsou krásně ukázány povahy několika lidí, někteří méně, někteří více příjemní. Když umírala Clara, musím říct, že mi i slza ukápla. Film se mi líbil, byl o lidech a lidských charakterech a na třech generacích jedné rodiny krásně dokázal ukázat dobu, lidi i prostředí. (09.06.2014)

Skvělé romantické drama, které vyzdvihuje hlavně velmi silný příběh a vynikající herecké výkony Glen Close a Jeremy Ironse, za nimiž ostatní představitelé hlavních a vedlejších rolí lehounce pokulhávají. Hudbu Hanse Zimmera jsem vůbec nepoznávala, což je také dobře, aspoň vidím, že nepoužívá jen ty své stále stejné motivy. Jo, přesně takhle má vypadat opravdu dobrý film. (29.04.2009)

Jeremy Irons je sice výtečný herec a chilská příroda krásná, ale nic z toho v mých očích Dům duchů nezachrání před nálepkou nevydařeného velkofilmu. Román je na plátno převeden příliš epizodicky, čas tu ubíhá příliš skokově a rychle a výsledek připomíná spíš líbivou ilustraci ke knize (již jsem nečetl). Snad ze všeho nejvíc mi však dojem kazila zjednodušující politická a náboženská schémata, v nichž se příběh odehrává. Konzervativci jsou diváku předkládáni co zlosynové, zatímco třímači rudých standard co lidumilové, zastánci nutného pokroku a obhájci chudých. Na můj vkus trochu příliš černobílé vidění světa. Jakkoliv moc se může život v Jižní Americe lišit od našeho, i tam je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly revolucionářů. A co říci na vágní esoterické duchovno reprezentované jasnozřivou hrdinkou Clarou? Bylo takové laskavé, nenáročné, smířlivé... a vlastně docela bezobsažné. (08.10.2008)