Den díkůvzdání

Nie je to žiaden zázrak, ale je to veľmi fajn. Roth spravil totálne geekovskú spomínačku na staré dobré osemdesiate, z ktorých okrem klasík odkazuje najmä na menej známe (dokonca by som povedal že polozabudnuté) béčka, pohravajúce sa s mixom slasheru a paródie. Thanksgiving je zasadený do súčasnosti, ale Rothova réžia vytvára sústavný pocit krásneho žánrového retra. Mega fanúšikovské, atmosférické, na nič sa nehrajúce, poctivé, drsné, zábavné, hutné, mňam. (23.11.2023)

Docela mě překvapuje vřelé přijetí Thanksgivingu jak u obecenstva, tak zejména u kritiky, podle mne nijak zásadně nevybočuje z hororového slasherového průměru. Má to dvě velmi potěšující sekvence - úvodní masakr v obchoďáku a pak závěrečnou slavnostní večeři, jinak je to standard bez vlastního stylu, sympatických postav nebo nedejbože čímkoli zajímavého scénáře. Slasherem roku zůstává hravější Seminář. (23.12.2023)

Ja osobne som už slasherom presýtený a aj keď tento film riadne kopíruje svojich kolegov, ako je napríklad krvavý Valentín či Scream a vôbec sa tým netají, aj tak v konečnom dôsledku sa film nikde ďalej neposunul. Ale nebol by to Eli Roth, ktorý by do toho nedal ešte niečo navyše a tak prišla aj scéna, ako s Final Destination, konkrétne dvojky. Rozhodne film ponúka užasne gore a príde naozaj na šťavnaté scény, ale ktoré ma mohli baviť v 2005, ale teraz, keď je filmový priemysel presýtený takýmito filmami už nie. U Eli Rotha som videl  šesť filmov a priemerné hodnotenie je len 2* na film, čo nie je veľa, ale nečakal som, že tento režisér, ktorý najprv zabíja ľudí vírusom, potom zosmiešni Slovensko, aby sa zas ocitol medzi kanibalmi a napokon sa vybral na vražednú misiu s Keanom Reevesom a aby toho nebolo málo, tak zosnoval " slušný" plán s  Jack Blackom. A teraz prišiel s týmto slasherom, ktorý je úžasný po technickej stránke, ale inak je celkom prázdny. Lebo všetko je to jedno veľké klišé a uhádnuť killera, nie je vobec problém a ten kto prežije, je jasný už od začiatku. Určite sa tu nájdu fanúšikovia tohto sľubného slasheru, ale ja medzi nich patriť nebudem. Pre mna navždy zostane len bežnou vybíjanou, ktorá vyzerá solídne, ale v podstate je to len jedna veľká vata, ktorá do tohto subžánru neprináša nič nové a len sa priživuje na starých záležitostiach. Slabé 3*. (23.12.2023)

Filmařská křivka dříve nápadité, svěže brutální a mrazivě atmosférické Tarantýnovy přísavky Eliáše Hnítha pomalu, ale jistě bez jakýchkoliv amplitud padá k nule a exaktně vyjádřeno matematickou terminologií „limitně konverguje k prdeli“. Induktivním důkazem tohoto zmaru budiž i tato zcela neinventivní, nudná, kýčovitá až pohlupavá pásová sračka pro lobotomy, plná krajně nesympatických a strašlivě prkenných postpubertálních ochotníků, jejíž intelektuální děsivost jen podtrhuje neherecký štěk hrůzně zbotoxované dřívější totální barakundy Džíny a leklé pózování Dempsyho, kterému patrně došly řádně placené role, kde by ještě ve svém věku mohl seladónsky pózovat v tangách. A těch pár poslabších masáren, nad kterými tu zdejší neurovegetativní řezničtí učňové jako obvykle s funěním vyhonili, načež to poplatně svému yntelechtu zase mohutně přebušili, to rozhodně nijak nevytrhlo. Vzdal bych rozhodně vřelé díky tomu, kdyby ses už na to vysral, Eliáši! (16.01.2024)

Identitu vraha jsem začala tušit zhruba v polovině filmu a k žádnému zvratu nakonec k mému zklamání nedošlo. Hlavní hrdince jsem ale nepřála smrt (jak to u většiny současných hororů bývá) a některé vraždy i úvodní sekvence v samoobsluze byly natočeny velmi povedeně. Takže rozhodně lepší průměr, který můžu fanouškům žánru doporučit. Skoro 4*. (13.03.2024)