Zlatá princezna

Nevím, zda se taková pohádka může líbit dětem, ale u mě dopadla slušně. Děj byl sice z počátku trochu natahovaný a pak se v posledních čtyřech minutách událo až moc zvratů. Navíc ji zvládlo v podstatě jen šest herců v pouhých dvou prostředích, ale zato herců výborných a prostředí byla zajímavá. Motivace jednání jezerního vládce mi trochu unikala a děti ji asi nepochopí vůbec. (30.10.2016)

Princezna je na začátku povrchní, což se v osmnácti od člověka bez životních zkušeností a nějakého hlubšího vzdělání (je líčena jako sebestředná, v zábavách žijící, ničím jiným než sebou se nezaobírající) dá snad i vcelku očekávat. Trest, proč ne. Za blbost se platí. Princeznu i urychlené čekání ponaučí, s mladým, jak na školní besídce přehrávajícím, hošou pozná při hře na schovku opravdovou lásku, co by ti dva poznávali, kdyby vytáhli člověče nezlob se!, se divák, ke svému zklamání, nedozví. Láska je, jak je v pohádkách typické, podrobena zkoušce, ve které zkoušený typicky bezcharakterně neobstojí. Zastydí se ovšem, což ho pravděpodobně učiní ušlechtilým. Nejsem si jistá, jestli "chci napravit svou chybu, protože jsem trapně selhal a narušilo to iluzi, co jsem o sobě měl", je to, co je základní oporou partnerského vztahu. Osobně bych ten základ viděla v "nezklamu". (13.09.2014)

S minimem prostředků a maximem invence dokázal Moris Issa takřka nemožné - natočit pozoruhodnou, vtipem i hloubkou vynikající pohádkovou televizní iscenaci, která neztrácí nic z literární předlohy Němcové. Základní vlastnosti i základmí myšlenka, pýcha překonávaná prozřením a umocňovaná sebeobětováním zásluhou nadpřirozené moci, která není ani dobrá, ani zlá, pouze jaksi "lidsky" zranitelná, jsou zvládnuty s bravurou, která je v polistopadovém období spíše výraznou výjimkou než všeobecně očekávatelným pravidlem. Jedno její zhlédnutí nestačí, jeho opakování obohatí ještě více než dojem z prvního příjemného překvapení. Podobných pozitivních "zklamání" bych si přál více. A určitě nejen já. (17.11.2007)

Scénář, který příjemně překvapí, má totiž začátek, prostředek i konec. Celkový dojem ovšem pokazí jistá pošmurnost a statičnost, kdy všechno je jenom v dialozích. Co si pamatuju, jako dítě mě takovéhle pohádky moc nebavily, chyběl mi tam děj, vtip a dobrodružství. Dneska, kdy by mi dialogy v podstatě ke štěstí úplně stačily, už ale pohádky nevyhledávám, takže si nejsem jistá, jestli se pohádka jenom neminula s cílovou skupinou. (14.09.2014)

"Nevěděl jsem, že princezny bývají i zlaté." Televizní pohádka s Lindou Rybovou, která si snad ze všech českých hereček, užila v maskérně nejvíc, nejdřív latexová maska v pohádce "Anička s lískovými oříšky", z roku 1993 a zde zase zlatá barva, od hlavy až k patě. Pro nezemský svět jezerního vládce, byly vybrány podzemní sugestivní prostory pod bývalým Stalinovým pomníkem, na pražské Letenské pláni a další natáčení, pak probíhalo u rybníku "Věžák", nedaleko Turnova. (27.09.2015)