Král Ralph

Je to hrůza. John Goodman to hraje na sympaticky sveřepou postavu amerického tlouštíka schodou okolností posledního dědice anglického trůnu, ale ten scénář je děs běs. Tak trapně mně u komedie už dlouho nebylo. Vtipy jak pro děti z mateřské školky. Někdy se dokonce film snažil tvářit jako velmi dobře natočená komedie. Přiznávám, nebyla natočena nejhůř, ale po scénáristické stránce to byl nesnesitelný výplod. 20% (07.01.2012)

John Goodman se pro mě už asi nikdy nevymaní z role Waltera Sobchaka, ale tahle ztřeštěná role mu docela sedla. Má to všechny klady a zápory rodinný komedie, takže u závěrečnýho moralizování sem klasicky skřípal zubama, až mi málem huba chytla. Ale John Hurt to vytáh zpátky do průměru. A pár fórků je dokonalejch. "Nedáme pivko?" (05.03.2012)

Poněkud potřeštěný námět, ale nakonec proč ne? Potenciál na rozjetí kvalitní zábavy určitě měl, nemohu zbavit pocitu, že ale nebyl využit naplno. Ve výsledku standardní komedie dle ověřené šablony, kterak se člověk z chudých poměrů ve vyšší společnosti ocitne - tentokrát americký křupan a hned v anglické královské loži. Světlé chvilky jsou střídány slabšími, romantická linka ničemu neškodí, ba naopak. Obrovským štěstím bylo kvalitní herecké obsazení v čele s užívajícím si Johnem Goodmanem. (26.12.2018)

Tohle je typ komedií, na kterých jsem vyrůstal v těsně porevolučním období. A nutno říci, že ve srovnání s těmi prostoduchými amatérskými taškařicemi, které u nás na počátku 90. let vznikaly, byl tenhle film o několik příček výše. Dneska s odstupem času musím uznat, že se jedná jen o obyčejnou grotesku s triviální zápletkou, často neuvěřitelnými až absurdními situacemi a místy dost neskutečnými dialogy. Navíc kromě Goodmana a možná O´Toola se film hemží samými neherci. Nicméně nápad je to geniální, zpracování komické a celkové vyznění je víc než zábavné. Tady nejde o žádné velké umění, ale o grotesku. Možná mi tam trochu chybí klasický anglický suchý humor a možná je tam až moc amerického prvku ztřeštěnosti. (30.06.2013)

Barovej pianista se stane díky jedný bizarní nehodě dědicem anglickýho trůnu. Je to taková nenáročná komedie s nějakym tim očekávanym moralizovánim na konci. Původně jsem si to zapnul jako kulisu k obědu a nakonec jsem to dokoukal. Sledovat ten kontrast upjatejch anglickejch snobů versus živelnost a buranství v podání mýho oblíbence Johna Goodmana bylo celkem zábavný. Jinak největší stupeň buranství tu předvedli tvůrci, protože snad jen totálního burana z USA může napadnout něco tak debilního jako návštěva královský rodiny z Finska, aniž by si předem zjistil, že Finsko je parlamentní republika. (06.08.2011)