Král Ralph

Je to hrůza. John Goodman to hraje na sympaticky sveřepou postavu amerického tlouštíka schodou okolností posledního dědice anglického trůnu, ale ten scénář je děs běs. Tak trapně mně u komedie už dlouho nebylo. Vtipy jak pro děti z mateřské školky. Někdy se dokonce film snažil tvářit jako velmi dobře natočená komedie. Přiznávám, nebyla natočena nejhůř, ale po scénáristické stránce to byl nesnesitelný výplod. 20% (07.01.2012)

Vtipné ? Chvíľami. Tých chvíľ však pre mňa bolo tak málo, že vlastne ani nestoja za reč ... V súvislosti s týmto Ralphom (americkom striptérovi, ktorý sa zrazu stane následníkom anglického trónu a pri svojom prerode na kráľa prežíva tie najneuveriteľnejšie trapasy ... uff, ťažká originalita) musím poznamenať, že i "vďaka" nemu mi Goodman nikdy nebol výnimočne sympatický ... Aby som však len nehanila - sú aj horšie filmy. Dokonca, buďme špecifickejší, i horšie komédie. (25.05.2012)

Barovej pianista se stane díky jedný bizarní nehodě dědicem anglickýho trůnu. Je to taková nenáročná komedie s nějakym tim očekávanym moralizovánim na konci. Původně jsem si to zapnul jako kulisu k obědu a nakonec jsem to dokoukal. Sledovat ten kontrast upjatejch anglickejch snobů versus živelnost a buranství v podání mýho oblíbence Johna Goodmana bylo celkem zábavný. Jinak největší stupeň buranství tu předvedli tvůrci, protože snad jen totálního burana z USA může napadnout něco tak debilního jako návštěva královský rodiny z Finska, aniž by si předem zjistil, že Finsko je parlamentní republika. (06.08.2011)

Tohle je typ komedií, na kterých jsem vyrůstal v těsně porevolučním období. A nutno říci, že ve srovnání s těmi prostoduchými amatérskými taškařicemi, které u nás na počátku 90. let vznikaly, byl tenhle film o několik příček výše. Dneska s odstupem času musím uznat, že se jedná jen o obyčejnou grotesku s triviální zápletkou, často neuvěřitelnými až absurdními situacemi a místy dost neskutečnými dialogy. Navíc kromě Goodmana a možná O´Toola se film hemží samými neherci. Nicméně nápad je to geniální, zpracování komické a celkové vyznění je víc než zábavné. Tady nejde o žádné velké umění, ale o grotesku. Možná mi tam trochu chybí klasický anglický suchý humor a možná je tam až moc amerického prvku ztřeštěnosti. (30.06.2013)

Buckinghamský palác už dlouho nezažil tolik zábavy, která nemá s vyprávěním vtipů o lordech, při čaji o páté, nic společného. Na královský trůn totiž usedl a jeho pohodlnost ihned odhalil nový král - americký klavírista Ralph. U tohoto nevychovaného samorosta byl vědecky odhalen mikroskopický zbyteček královské krve kolující v jeho žilách a jako nejbližší pokrevní příbuzný královské rodiny (skonající při focení) se musí svědomitě ujmout koruny i žezla. Jenže Ralph se radši baví, kriket obohacuje o prvky z baseballu a hlavně se právě zamiloval do neurozené slečny. Lord Willingham bude mít zkrátka s jeho přeměnou v sucharského snoba s kamenným obličejem docela slušnou práci. (13.11.2009)