Nezapomenutelné dětství

Dojemný příběh o dospívání. 1) 44letý režisér a scénárista David "Mulder" Duchovny si v překvapivě emocionálním snímku i sám zahrál. 2) Hvězdou filmu a jediným důvodem, proč jsem dílo sledoval, byl 15letý Anton Yelchin. Nezklamal mě herectvím ani vzhledem. 3) Zpočátku se film dost táhl, zajímavé okamžiky střídaly pásy nudy, ale pak nabral dech a drama získalo na obrátkách. Na konci jsem slzel, až stydno. 4) 1984. Sometime in the spring. I went from retard to mentally handicapped. And then in 1987-88, I went from handicapped to challenged. I changed again. I'm probably changing right now. Who knows what I'll be next? (06.08.2011)

Docela slabé, a to se přitom na obrazovce míhá spousta známých herců. Slabý příběh ale nemají šanci utáhnout. Scénka při kupování letenky byla rozhodně nejlepší a obecně poslední část filmu je lepší, takže to trochu vytáhne nahoru. Aby to byl ale film nezapomenutlný, tak tomu hodně chybí - vtip, lepší hudba, propracovanější postavy...takhle je to strašně schématické a monotónní. Škoda, tenhle film jsem měla v merku už dlouho a nakonec docela zklamání. (11.12.2010)

Tak tenhle debut Davida Duchovnyho mě opravdu překvapil a nemám žádný problém s tím, že si ve filmu i zahrál. Já bych udělala úplně to samé. Nepřišlo mi ani, že by někde příliš tlačil na pilu. Film v podstatě plyne pomalým tempem až do konce. Nejsou zde žádné otočky o třistašedesát stupňů. Kdyby Pappas nedělal takové blbosti, tak bych ani neřekla, že byl postižený. Více atributů evokující dobu sedmdesátých let by neuškodilo, ale pro přiblížení doby, ve které Tomy žil, to stačilo. (10.01.2012)

Proč byl sakra Williams namaskovaný jak vosková figurína? Tohle mě trápilo celý film a pořád jsem si opakoval "proč vypadá jak kašpar? a proč má takhle pořád ten pysk". Jinak je to ale docela fajnový tragikomický příběh, který nabídne místy silné drama a místy pěkné lidské momenty. David Duchovny se nemá jako řežisér a scénárista zač stydět. (11.03.2015)

Musím říci, že jsem velice příjemně překvapen - jedná se o sympatický režijní počin Davida Duchovného, který dokáže diváka potěšit, příjemně pobavit a v neposlední řadě dojmout. Velmi silná je především poslední třetina filmu, kdy si vzala život Tomova matka. Film v sobě obsahuje velmi zajímavé prvky, kamerové záběry i pozoruhodné dialogy, a přesto že tento film k sobě nepřitáhne masy diváků, mám po jeho shlédnutí velmi silné dojmy a naprosto zaslouženě mu dávám čtyři hvězdičky. Robin Williams se rolí bláznů, polobláznů a snílků už asi nezbaví, ale tentokrát mi připadá celkem nevýrazný, naopak poměrné dobrý dojem na mě udělala Téa Leoni v roli Tomovy matky. (05.02.2012)