Rodáci

V chvílích, kdy se Rodáci odehrávají za války, poměrně snesitelné: plejáda předních herců, akční scény, stydlivá erotika. Po konci války se však seriál mění v nepříjemnou agitku v jejímž středu stojí postava naprosto nesympatického Vitáska: zaslepený, unáhlený a neřiditelný. Přesto musím uznat, že oproti seriálovému průměru, je toto natočeno s téměř filmovou precizností. Nejedná se o divadelní deklamace. Řada postav je poměrně zajímavá, především ty negativní a politicky ušmudlané: Voráček (Václav Postránecký), hrabě (Jiří Bartoška) či pan řídící (Alois Švehlík). Jen si říkám, zda to prorevoluční nadšení nebylo v roce 1988 přeci jen trochu moc přitažené za ušiska. Tenhle seriál, podobně jako Major Zeman, je zlý. (20.01.2011)

Zase taková sr**ka to nebyla. Když si to shrneme - pár zajímavých momentů ze života v Protektorátu, velice (!) vtipné útoky partizánů, hrdinné osvobození a bratříčkování s rudou armádou, těžká cesta komunistů vzhůru pro "blaho všeho lidu", častá debilita hlavního hrdiny a hlavně (!) skvělé vykreslení některých postaviček (hlavně tedy jejich schopností se plynule přizpůsobit jakékoliv situaci a režimu - viz Voráček a advokát Mlejnek se synem). Druhá půlka seriálu o strastech komunistické strany v Československu a hlavně na malém městě je tedy opravdu převážně nudná a místama hutná agitka, ale jsem docela rád, že jsem to viděl. Ať totiž chceme nebo ne, hráli v tom i kvalitní herci a snažili se (někteří) odvést alespoň slušnou práci. Takže za ně je ta druhá hvězda. [Viděno v obnovené premiéře na tv Barrandov] (12.07.2011)

Po technické stránce nelze Rodákům nic vyčíst. Avšak po ideové již lze a mnohé. V době perestrojky zcela nepochopitelný tah soudruhů, avšak co od nich čekat. Inteligenci moc ne, že? Jen nechápu to obsazení. Pochopím, že odmítnout hrát v Zemanovi mohlo být pro jejich kariéry nebezpečné (ale i tací se našli-http://www.csfd.cz/tvurce/975-petr-cepek/). Ale na konci dekády, kdy se začalo vše hrotit k revoluci, to nechápu. Ne. Rodáci jsou posledním politicky-ideovým pokusem minulého režimu použít v tak rozsáhlém projektu překroucením historie ve svůj prospěch. (03.07.2011)

Překroucený pohled na dějiny komunistického hnutí ve smyslu tehdejší propagandy. Člověk měl často pocit, že komunisté pomáhali Noemu stavět archu a zachránit svět. Na druhou stranu kulisy moravského venkova a krásná Eva Horká, plus další vynikající čeští herci. Je to prostě na hraně - dívat se na to nedá, ale chvílemi i dá, dilema Schroedingerovy kočky. (17.08.2014)

Ten seriál je především úmorně dlouhý a nezáživný. Když k němu přidáte nesympatického hlavního hrdinu, je pochopitelné, že většina lidí to už dnes není schopna dokoukat. Já jsem se překonal a poctivě jsem zhlédl všechny díly. Byla to fuška. Ale aspoň mohu hodnotit s čistým svědomím. Není to tedy jednoduchá komunistická propaganda. Ano, vyznívá to ve prospěch jedné strany, ale co chcete, když se jedná o dějiny viděné očima komunisty. Autor literární předlohy to napsal tak, jak to viděl, jak to tenkrát prožíval. A ve své době nebyl určitě sám, kdo takto dobové dění vnímal. I když posléze mnozí vystřízlivěli. A myslím, že musela vystřízlivět i dlouhá řada postav ze seriálu, protože představy mnoha z nich o budoucnosti, zejména těch sympatizujících s komunisty, byly hodně naivní. Myslím, že vnímavý divák si to dokáže přebrat. Je tu mnoho postav a situací, které jsou podány velmi věrohodně a uvěřitelně. Darebáci i poctivci byli v každé politické straně. Problém je v tom, že nekomunisté jsou tu takřka vždy nahlíženi jako ti horší a jejich jediné štěstí nakonec je, že prozřou a přidají se na tu správnou stranu, tedy ke komunistům. Tady nejhůře dopadl krejčí Vitásek. Tuhle postavu jsem autorům nevěřil. Na druhé straně je tu třeba zásadový profesor Povýšil, který se nedal. Seriál je to spíše nepovedený, dnes už je hodně pasé, ale jsem rád, že jsem ho mohl znovu vidět a udělat si o něm relevantní obrázek. Z většiny zdejších komentářů bych si ho neudělal. (11.07.2011)